Redlichové patřili mezi nejznámější moravské podnikatelské rodiny. Jejich jméno proslavily zejména textilky a cukrovary. Na počátku vzestupu Redlichů stál Moritz (1796-1900), židovský familiant z Bučovic. Rozhodl se podnikat v soukenictví a roku 1838 založil na Starém Brně továrnu na výrobu suken, ke které (po získání továrního oprávnění) přibyla další přímo v Brně. Byl prvním židem, který v moravské metropoli získal měšťanské právo. Investoval i do cukrovarnictví a spolu se svým švagrem Abrahamem Popperem, původem také z Bučovic a spolumajitelem továrny na výrobu vlněného zboží „Gebrüder Popper“, a Jonasem Friesem, podílníkem Popperovy továrny, investoval do cukrovarů ve Zborovicích u Kroměříže a v Kojetíně u Přerova. Spolu s Friesem také zakoupil velkostatek Zborovice se zámkem o rozloze 265 hektarů a roku 1863 s získal Popperem a Friesem velkostatek Věžky u Kroměříže se zámkem a dvorem o rozloze 567 hektarů. Byl také členem správní rady Moravské eskomptní banky v Brně.
Moritz měl syna Theodora (1850-1922). Když se jeho otec roku 1864 stáhl z vedení brněnské textilky, předal ji právě Theodorovi, který byl také prokuristou a ředitelem kojetínského cukrovaru. Rod byl velmi rozvětven a jeho genealogie je značně komplikovaná. Je pravděpodobné, že Theodorovým bratrem byl Gustav Redlich (1852-1908), spolumajitel zemskodeskových velkostatků Věžky a Zborovice a spolumajitelem pivovaru Kuffner & Redlich. Roku 1902 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem Redlich šlechtic z Věžeg.
Počátkem 20. století byl Theodor podílníkem zborovicko-kojetínského cukrovaru „A. Popper & Comp.“ a slavkovského cukrovaru „Hermann Redlich & Comp.“, jež patřily mezi největší v monarchii a ve kterých bylo zaměstnáno přes tisíc dělníků. Své produkty závody exportovaly nejen do Evropy, ale také na Blízký východ, severní Afriky, Jižní Ameriky a Indie. Ve Vídni si Theodor roku 1900 nechal architektem Karlem Königem vystavět honosný palác ve stylu historismu, na Jauresgasse 3 ve třetím okrese nedaleko Belvederu.
Nejvyšším rozhodnutím ze 7. května 1911 byl za své zásluhy císařem Františkem Josefem bez taxy povýšen do šlechtického stavu. Listinou z 20. července 1911 pak získal čestný titul šlechtic Redlich (Edler von Redlich) a erb:
Červený štít rozdělený zlatým hrotem, ve kterém se vidí černé ozubené kolo o čtyřech pístech. Hrot je provázen vpravo vzhůru obráceným šípem, vlevo srpem ostřím nahoru otočeným – vše stříbrné. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s červeno-stříbrnými a černo-zlatými přikrývadly. Klenotem jsou zavřená orlí křídla - přední dělené zlato-černě, zadní červeno-stříbrně.
Theodor šlechtic Redlich se roku 1880 se s Hermine Friessovou, se kterou měl dva syny. Otto (1882-?) byl v době nobilitace c. a k. poručíkem v záloze 14. dragounského pluku a prokuristou cukrovaru „A. Popper & Comp.“, mladší JUDr. Felix (*1885), c. a k. poručík v záloze 12. dragounského pluku, zastával stejnou funkci ve slavkovském cukrovaru „Hermann Redlich & Comp.“
Rod Redlichů vlastnil Věžky a Zborovice až do konce druhé světové války.
