Pollackové von Parnegg a Pollackové von Parnau mají společný původ. Rodina pochází z Mikulova a o její vzestup se zasloužil Hermann Pollack (1807–1881), který zbohatl na obchodu s textilem a usadil se ve Vídni. V jeho firmě pak začali pracovat i jeho synové. Od staršího Leopolda (1839–1922) pochází linie svobodných pánů Pollacků von Parnegg, mladší Bernhard (1847–1911) se pak stal zakladatelem větve šlechticů von Parnau.
Leopold se roku 1867 stal společníkem otcova závodu, který o čtyři roky později se svými syny a bratrem jako spolupodílníky převzal. Ještě v témže roce pak společně založili firmu Hermann Pollack´s Söhne, jež od roku 1881 produkovala i tkané zboží. Nevyhýbal se ale ani veřejné činnosti. Byl pokládán za jednoho z nejvlivnějších zástupců a mluvčích rakouského textilního průmyslu a v letech 1890–1897 byl viceprezidentem a v letech 1897–1912 prezidentem grémia Vídeňského obchodnictva (Wiener Kaufmannschaft). Byl v úzkém styku s c. k. Ministerstvem obchodu, které často využívalo jeho zkušeností v otázkách celních tarifů a při smírčích soudech. V letech 1885–1911 byl členem dolnorakouské obchodní a živnostenské komory, po roce 1911 pak jejím členem-korespondentem. Zastával i úřad cenzora Rakousko-uherské banky a kurátora Muzea obchodu.
Jako spolupracovník Ministerstva obchodu se stal komerčním radou a roku 1902 získal komturský kříž Řádu Františka Josefa. Při příležitosti dokončení Domu Vídeňského obchodnictva panovník ocenil jeho zásluhy nejvyšším rozhodnutím z 15. prosince 1903, kterým jej povýšil do šlechtického stavu. Listinou z 12. února 1904 mu byl udělen predikát šlechtic z Parneggu/Edler von Parnegg a erb:
V modrém štítě pod stříbrnou hlavou, ve které se vidí devět červených kůlů, ze nichž je třetí a devátý uprostřed zlomený, je rozkřídlená zlatá labuť s červenou zbrojí bez nohou a ocasu. Na štítě je korunovaná turnajská přílba s modro-zlatými a červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou otevřená orlí křídla, pravé zlato-modře, levé červeno-stříbrně dělené, mezi kterými je vřeteno přirozené barvy. Pod štítem je stříbrná páska s černým heslem ARBEIT UND EHRE.
Leopoldův vzestup pokračoval i po nobilitaci. V letech od roku 1904 byl členem Průmyslové rady a v letech 1907–1922 zasedal ve správní radě banky Creditanstalt. Za vysoký finanční příspěvek na zřízení dobročinného zařízení pro sociálně slabé obchodníky, spolupráci při vzniku nové nemocnice Vídeňského obchodnictva a zotavovny pro zaměstnance obchodních firem v Giesshübelu u Mödlingu jej císař Karel nejvyšším rozhodnutím z 2. června 1918 povýšil do stavu svobodných pánů. Listinou z 8. listopadu 1918 mu byl udělen predikát svobodný pán Pollack z Parneggu/Freiherr Pollack von Parnegg a polepšen erb:
V modrém štítě pod stříbrnou hlavou,ve které se vidí devět červených kůlů, je rozkřídlená zlatá labuť s červenou zbrojí bez nohou a ocasu. Na štítě stojí koruna svobodných pánů a na ní korunovaná turnajská přílba s modro-zlatými a červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou otevřená orlí křídla, pravé zlato-modře, levé červeno-stříbrně dělené, mezi kterými je vřeteno přirozené barvy. Pod štítem je stříbrná páska s černým heslem ARBEIT UND EHRE.
Nobilitace se samozřejmě vztahovala na Leopolda, jeho manželku, všechny jeho syny (dcery již byly provdány), jejich manželky a potomky. Protože ale jeden ze synů Walther (1878–1918) zemřel ještě před nobilitací, netýkalo se povýšení jeho manželky Gertrud (1892–1938), dcery bankéře Bernarda Poppera von Artbergu. Na základě Leopoldovy žádosti přenesl panovník 2. října 1918 titul i na ní. Musela ale uhradit předepsanou povyšovací taxu.
Po zániku monarchie rodina užívala jméno Pollack-Parnegg, ovšem dva z Leopoldových synů, Friedrich (1871–1930) a 1909 Otto (1878–1937), a jejich švagrová Gertrud ale užívali od roku 1923 jen jména Parnegg.
Jan ŽUPANIČ – Michal FIALA
------------
ŽUPANIČ, Jan. Židovská šlechta podunajské monarchie. Mezi Davidovou hvězdou křížem, Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2012.
ŽUPANIČ, Jan. Habsburská šlechta. Proměna elit podunajské monarchie v dlouhém 19. století, Praha : Agentura Pankrác, 2023.
