O původu Jana Severina Cyce (†1648), někdy uváděného též pod jménem Cyca, nevíme bohužel nic. Původně se věnoval vojenské profesi a nejméně půl roku sloužil jako rytmistr v bissingenovském jezdeckém pluku. Usadil se na Novém Městě pražském, kde se v letech 1624–1637 připomíná jako zmocněnec zdejší rady. Pro své zkušenosti byl při Banérově obležení Prahy roku 1639 jmenován zástupcem praporečníka novoměstské gardy a za tyto zásluhy získal 4. prosince 1640 spolu se svým příbuzným Danielem Natanielem Kunstátem (†1676) od hraběte Jaroslava Bořity z Martinic coby palatina predikát z Kriegsfeldu/von Kriegsfeld a erb:
V červeném štítě stojí na zeleném pahorku tygr přirozené barvy držící v předních tlapách železnou kouli. Před ním na pahorku dvě nižší košatiny. Na štítě stojí korunovaná kolčí přílba s černo-stříbrnými a červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem je obrněná paže držící kord.
Sňatkem se Salomenou (†1668/69) získal dům č. p. 1205, k němuž v roce 1634 s manželkou přikoupil za 800 kop grošů míšeňských Sudlicovský dům (č. p. 1072) a roku 1646 za 500 kop dům č. p. 1060. Kromě toho vlastnil dvě pole za městskými hradbami.
V říjnu 1643 je doložen jako člen novoměstské městské rady, v níž se připomíná opět od listopadu 1647. Po obležení pražských měst Švédy roku 1647 se jako velitel setniny Zderazské čtvrti účastnil obrany metropole a v boji byl 22. října zabit. Navíc byl jeho dům č. p. 1205 nepřátelskou střelbou zcela zničen.
Cicovo jméno bylo zmíněno v listině císaře Ferdinanda III. pro Nové Město pražské, kterou obci polepšil znak a umožnil členům rady požádat o povýšení do šlechtického stavu. Snad proto, že erbovnictví bylo v této době totožné s prostým šlechtictvím, a rodina nechtěla vydávat peníze za zhotovení další listiny, pozůstalí tuto nabídku nevyužili.
Jan Severin měl s manželkou Salomenou tři dcery a pět synů, z nichž nejmladší se narodil až po jeho smrti. Zřejmě z tohoto důvodu byl majetek rozdělen až roku 1667, kdy se jako dědicové uvádí synové Řehoř Václav a Simeon a dcery Salomena Polyxena, Kateřina Anna a Anna Veronika. Zřejmě nejstarší Jan Severin (†1677) získal svůj podíl již dříve, protože roku 1655 prodal jeden z otcových domů označovaný jako Severinovský. Od 70. let již Cicové z Kriegsfeldu připomínáni nejsou a rod zřejmě vymřel.
------
Fiala, Michal – Loch, Jan, Martinický palatinát, in: Heraldická ročenka 2008, s. 24-94.
Županič, Jan – Fiala, Michal, Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.
