Listinou danou ve Vídni 2. ledna 1626 povýšil císař Ferdinand II. Michala Rytršice, královského rychtáře Nového Města pražského, a jeho příbuzeného Jiříka Ježka do starého vladyckého stavu Království českého, udělil jim predikát z Rytrsfeldu a erb:
V červeno – modře šikmo děleném štítě je obrněná paže se zlatým kováním držící meč se zlatým jilcem a záštitou. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – zlatými a červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou dvě rozevřená křídla, pravé dělené stříbrno – červeně, levé zlato – modře.
Michal Rytršic z Rytrsfeldu se oženil s Annou Kateřinou (1609–1674), dcerou královského horního hofmistra a zástupce mincmistra v Jílovém Štěpána Beníka z Petrsdorfu. Manželství zřejmě bylo bezdětné a Rytršic zemřel v polovině 30. let.
Anna Kateřina se následně 16. února 1637 provdala za Jiřího Ježka z Rytrsfeldu, tehdy již bohatého novoměstského nákladníka piv vaření, člena městské rady a několikanásobného novoměstského primátora. Ježek pravděpodobně zemřel roku 1644 a Anna Kateřina se následně vdala potřetí za Jana Ambrože Miseroniho z Lisone (†1657), výběrčího pivního a vinného tácu v Království českém.
Přestože Anna Kateřina měla s Jiřím Ježkem děti, zdědila většinu jeho obrovského majetku (jeden dům na Starém Městě pražském a osm domů na Novém Městě) ona sama a přinesla ho věnem svému třetímu muži. Po Miseroniho smrti, počátkem roku 1658, se navíc provdala počtvrté a to za Michaela Giambelliho z Cleuenburka (†1669), člena novoměstské městské rady, jehož také přežila. Jejím pátým mužem byl Jan Fridrich Steiger z Ehrenbergu (†1682), který ji jako jediný z manželů přežil.
Jiří Ježek z Rytrsfeldu měl řadu dětí, ze kterých některé zemřely před otcem. Dcera Ludmila se provdala za novoměstského měšťana Václava Svátka. Ze synů známe Václava, který roku 1640 od otce získal novoměstský dům č. p. 1121 a později snad i jiné majetky. Žil ještě roku 1655. Dalším synem byl Vilém Ferdinand († před 1679), který byl při obraně pražských měst roku 1648 praporečníkem Svatopetrské čtvrti Nového Města pražského a v následujícím roce se připomíná v královském diplomu, kterým byl Novému Městu pražskému polepšen znak. V roce 1661 je uveden jako poručník dětí po sestře Ludmile. Další Ježkové z Rytrsfeldu pak pochází z jeho manželství s Polyxenou neznámého příjmení. Na Novém Městě pražském se roku 1682 připomíná Antonín Josef a roku 1697 Jan Ambrož. Další genealogie rodu není známa. Dobřenský ve své genealogické sbírce zmiňuje ještě Zachariáše (*zřejmě 1780), chirurga v Soběslavi, jehož synem byl Edmund Jindřich narozený roku 1805 v Českých Budějovicích. Rod Ježků později užíval svůj predikát i v podobě z Rittersfeldu a německy se psal Geziekh von Rittersfeldt.
Michal FIALA – Jan ŽUPANIČ
------------------------------------
Michal Fiala – Jakub Hrdlička – Jan Županič: Erbovní listiny Archivu hlavního města Prahy a Nobilitační privilegia studentské legie roku 1648. Praha 1997, s. 99-100 a 376.
