Císař Rudolf II. udělil listinou vydanou v Praze 24. července 1604 kutnohorskému měšťanovi Matouši Jílovskému, registrátoru účetní kanceláře (puchhalterie) české komory a svému služebníkovi Natanielu Vodňanskému a domažlickému měšťanovi Adamu Voprchovi erb a predikát z Uračova:
V modrém štítě je zlatá kvádrovaná zeď o třech stínkách. Na štítě spočívá korunovaná kolčí přílba s modro–zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dva zlato–modře dělené rohy, mezi nimi obrněná ruka držící v obrněné pěsti sedm ječných klasů.
Nejznámější z výše uvedených byl nepochybně Nataniel (†1621). Jeho původ není znám, ale podle příjmení pocházel buď on, nebo jeho předkové z Vodňan. Vystudoval na pražské univerzitě a několik let strávil na cestách po Evropě, během kterých navštívil i Řím. Po návratu získal místo u české komory, kde dosáhl úřadu registrátora. Byl také literárně činný. Roku 1605 do češtiny přeložil (a také rozšířil a přepracoval) dílo francouzského humanisty Pierra Boaistuaua Theatrum mundi minoris, široký plac neb zrcadlo světa, tj. živý kontrfekt nesčíselných bíd všeho lidského pokolení.
Velmi výrazně se exponoval na protestantské straně, roku 1609 se intenzivně účastnil jednání o majestátu na náboženskou svobodu. Jeho politické aktivity jej roku 1615 dostaly až před soud, když byl obviněn z toho, že hanlivě hovořil o zesnulém císaři Rudolfu II. Po vypuknutí stavovského povstání byl zvolen jedním z direktorů. Po bitvě na Bílé hoře byl zatčena a 21. června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze oběšen.
Michal FIALA – Jan ŽUPANIČ
---------------------------------------
Fiala, Michal: Tři studie k české renesanční heraldice (Znaky měšťanů Starého Města pražského ve světle Salbuchů) II. Heraldická ročenka 1994, s. 46, 49.
