Mezi nejvýznamnější osobnosti rakouské monarchie druhé poloviny 19. století a počátku 20. století bezesporu patří Theodor Taussig (1849-1909). Narodil se v Praze jako starší syn Hermanna Eliase Taussiga (1813-1891), obchodního komisionáře a obchodníka se suchými plody a kamenným uhlím, a Klary Klaberové (1827-1853).
Theodor absolvoval ve Vídni vyšší obchodní školu a roku 1866 nastoupil jako praktikant k bankovnímu domu Landauer & Goldschmidt, odtud ale záhy přešel k malé bance Vídeňská směnárenská společnost (Wiener Wechselstuben-Gesellschaft). Roku 1871se zde stal zástupcem ředitele a o rok později ředitelem. Po krachu Vídeňské burzy roku 1873 se mu podařilo banku nejen zachránit, ale i dosáhnout značných zisků. Díky tomu byl Theodor Taussig ve 24 letech, ještě roku 1873, jmenován guvernérem jedné z největších rakouských bank Bodencreditanstalt (Privilegovaný všeobecný rakouský zemědělský úvěrový ústav).
Theodor dokonce dosáhl toho, že jeho banka spravoval habsbursko-lotrinský rodinný fond a Bodencreditanstalt získal stejnou vážnost jako banka Rothschild. Za realizaci úvěrových operací banky Bodencreditanstalt a umístění 100 milionů zlatých rakouské zlaté renty na zahraničních trzích, zejména v Anglii, byl 13. července 1879 oceněn Řádem železné koruny III. třídy. Na jeho základě byl listinou z 22. prosince 1879 povýšen do rytířského stavu s predikátem rytíř Taussig/Ritter von Taussig a získal erb:
Zlatý štít s modrým hrotem. V něm pluje na otevřeném moři trojstěžník s napnutými plachtami, bílo-červeně dělenými vimpely na vrcholcích stěžňů a bílo-červeně dělenou vlajkou na zádi. Z hrotu vyrůstá černý orel s červenými jazyky. Na štítě stojí dvě korunované turnajské přílby. Na pravé s černo-zlatými přikrývadly jsou zavřená křídla – přední černé se třemi zlatými mincemi (2,1), zadní zlaté. Z levé přílby s modro-stříbrnými přikrývadly vyrůstá stříbrný dvojocasý lev držící v pravé tlapě pět zlatých obilných klasů.
Sám Taussig díky svým úspěchům značně zbohatl. Část prostředků věnoval i na dobročinnost a byl mimo jiné členem vídeňské židovské obce a kurátorem židovského ústavu slepců na Hohe Warte v Döblingu u Vídně.
Taussigova závratná kariéra pokračovala i po nobilitaci. Roku 1908 se stal guvernérem Bodencreditanstaltu a od roku 1908 i Novou vídeňskou spořitelnu (Neue Wiener Sparcassa), byl prezidentem privilegované (privilegierte Österreichisch-ungarische Staatseisenbahn-Gesellschaft) a jako členem několika správních rad.
Roku 1885 mu byl udělen komturský kříž řádu Františka Josefa, o šest let později se stal rytířem řádu Železné koruny II. třídy a roku 1905 získal velkokříž řádu Františka Josefa, skutečně mimořádně a vysoce prestižní ocenění.
Oženil se Sidonií Schiffovou (1855-1936) a rod po meči pokračoval třemi jejich syny, kteří po anšlusu Rakouska emigrovali do USA a San Salvadoru.
----------
Županič, Jan. Židovská šlechta podunajské monarchie. Mezi Davidovou hvězdou křížem, Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2012.
Županič, Jan. Habsburská šlechta. Proměna elit podunajské monarchie v dlouhém 19. století, Praha : Agentura Pankrác, 2023.
