Nejvyšším rozhodnutím ze dne 29. srpna 1895 u příležitosti padesáti let služby povýšil císař František Josef I. do rytířského stavu Johanna Rösslera narozeného roku 1825 ve Vídni, ministerského radu a přednostu departementu silniční výstavby na ministerstvu vnitra. Listinou danou ve Vídni 8. února 1896 mu udělil predikát rytíř/Ritter von a erb:
V černo – červeně polceném štítě je zúžená stříbrná hlava na kůlu, z níž na každé straně vyniká polovina zlatého orla s červeným jazykem. Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přílby. Klenoty: I. dva zlato – černě dělené rohy, mezi nimi vyniká paže ve zlatém rukávu s černou manžetou držící v nahé pěsti vinařské kladivo, přikrývadla černo – zlatá; II. rostoucí stříbrný kůň s červeným jazykem, přikrývadla červeno – stříbrná.
Johann rytíř von Rössler měl dva syny, Maurize, který byl v době vydání listiny doktorem práv a ministerským sekretářem na ministerstvu obchodu a Victora, dvorního sekretáře v úřadu císařského nejvyššího štolby.
Nejvyšším rozhodnutím z dne 20. září 1912 císař povýšil Mauritze rytíře von Roessler narozeného ve Vídni 13. července 1857, skutečného tajného radu a ministra obchodu, do stavu svobodných pánů. Protože však povýšený zemřel 12. prosince 1912, byla listina vydána pro jeho vdovu Marii rozenou Lechner narozenou ve Štýrském Hradci roku 1858 a jejich děti: Rudolfa (*Vídeň, 1887), správního koncipistu ředitelství státních lesů a panství, Ericha (*Vídeň, 1899), studenta gymnázia, a Margarethe Rosu (*Vídeň 1889). Listinou danou ve Vídni 3. října 1913 byl svobodným pánům a paním von Roessler polepšen erb:
Štít je dělen zlatou nití. Nahoře černo – červeně polceno se zúženou stříbrnou hlavou na kůlu, z níž na každé straně vyniká polovina zlatého orla s červeným jazykem. Dole v černém pluje po zvlněném moři dřevěný trojstěžník s napjatými plachtami a s doprava vlajícími červeno – stříbrnými wimpely. Na štítě spočívá koruna svobodných pánů a na ní dvě korunované turnajské přílby. Klenoty a přikrývadly zůstaly nezměněny. Pod štítem se vine zlatá páska s devizou Treu und wahr psanou černou frakturou.
Michal FIALA
