Pozdější šlechtic Nikolaus Rabe (1804-1885) pocházel z pruského Slezska. Narodil se rodině obchodníka ve Vratislavi a kolem roku 1835 se nechal pokřtít. V první polovině 40. let se usadil v Rakousku a roku 1844 se zde oženil s výrazně mladší Laurou Kramerovou (1825-1883), původem z Uherského Hradiště, dcerou c. k. výběrčího daní. V podunajské monarchii vstoupil do státní služby a kolem roku 1846 se i s rodinou usadil ve Vídni. Působil jako technický odborník u Generálního ředitelství spojů a postupně zde dosáhl hodnosti vrchního inspektora. Císař ocenil jeho zásluhy titulem vládního rady a nejvyšším rozhodnutím z 28. září 1878 jej ze zvláštní milosti (zřejmě při příležitosti odchodu do penze) bez taxy povýšil do šlechtického stavu. Diplomem z 25. října 1878 mu pak byl udělen čestný titul šlechtic Rabe (Edler von Rabe) a erb:
Dělený štít, horní pole polcené. V jeho pravém černém poli je zlatý do středu štítu obrácený lev s červeným jazykem, v levém zlatém poli stojí panna v nařasených bílých šatech, s věncem obilných klasů na hlavě, držící v pravé ruce srp, v levé pak o rameno opřený snop obilí. Ve spodním modrém poli jsou čtyři zlaté hvězdy (2:2) rozmístěné tak, že nahoře jsou dvě blíže k sobě než spodní. Spodní levá hvězda se blíží horní levé hvězdě a je položena výše než spodní pravá. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s černo-zlatými a modro-zlatými přikrývadly. Klenotem jsou otevřená černá křídla, mezi kterými se vidí zlatá hvězda.
Nikolaus šlechtic Rabe měl tři děti. Dcera Elisabeth (1852-1902) se roku 1876 provdala za Heinricha rytíře Jettmara. Starší syn Franz (1849 – kol. 1870) zemřel velmi mladý a rod proto pokračoval Nikolausovým mladším synem Friedrichem (1853-1912). Byl doktorem práv a působil u obchodního soudu. Zůstal svobodný a jeho smrtí rod vymřel.
