Pereira-Arnstein

Slavný bankéř Nathan Adam svobodný pán Arnstein (1749–1838) patřil mezi nejbohatší obyvatele Rakouského císařství. S manželkou Franziska Itzigovou (1758–1818) jediné dítě, dceru Henriettu (1780–1859), což znamenalo, že spolu s ním měl baronský titul vyhasnout. 

Henrietta se roku 1802 ve Vídni provdala za bankéře Heinricha Pereiru (1774–1835), který pocházel z původně portugalské sefardské židovské rodiny. V důsledku pronásledování židů ale odtud v 16. století emigrovali do Nizozemí, kde získali majetky v oblasti Harlemu, Rotterdamu a na Zundersee. Heinrich ovšem své majetky v Nizozemí, které bylo na počátku 19. století okupováno napoleonskými vojsky, prodal a usadil se v Rakousku.

Se souhlasem císaře Františka I. Nathan Adam von Arnsteiner roku 1810 Heinricha, který před tímto datem konvertoval ke katolictví, adoptoval a požádal panovníka o přenesení svého titulu na jeho osobu a potomky. S přihlédnutím k mimořádným zásluhám František I. prosbu Nathana Adama nejvyšším rozhodnutím z 6. května 1810 schválil. Listina ale byla vydána až o téměř dva roky později, 16. února 1812. Jejím prostřednictvím byl Heinrich povýšen do stavu svobodných pánů s predikátem svobodný pán Pereira-Arnstein/Freiherr von Pereira-Arnstein a byl mu udělen erb:

Zlato-modře čtvrcený štít. V prvním poli je polovina černého orla s červeným jazykem, ve druhém kotva, ve třetím doprava otočená, kolmo postavená, sekera a ve čtvrtém se vidí ze zelené půdy rostoucí strom. Na štítě stojí koruna svobodných pánů a štítonoši jsou dva zlatí lvi.

Roku 1815 byl Heinrichovi udělen dolnorakouský Landsmannschaft (inkolát). Henritte svobodná paní Pereira-Arnsteinová zdědila po otci kromě kapitálu také řadu velkostatků, mj. Černou Horu na Moravě, Königstetten v Dolních Rakousích a Böös v Uhrách. 

Obrovský majetek Pereirů a Arnsteinů zdědila jejich dcera a tři synové. Nejznámějším z nich byl nejstarší Ludwig (1803–1858), který po smrti svého děda a otce řídil banku Arnstein & Eskeles a významně se zasloužil o budování rakouských železnic. Roku 1859 se však banka, která kryla velkou část rakouských výdajů, v důsledku mezinárodní izolace Rakouska dostala do platební neschopnosti a skončila v konkurzu. 

Rod žije dodnes ve dvou liniích, které pochází od zmíněného Ludwiga (1803–1858) a jeho mladšího bratra Augusta (1811–1847).

 

---------

Županič, Jan. Židovská šlechta podunajské monarchie. Mezi Davidovou hvězdou křížem, Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2012.

ŽUPANIČ, Jan a Fiala, Michal. Nobilitas Iudaeorum. Židovská šlechta střední Evropy v komparativní perspektivě, Praha : Agentura Pankrác, 2017.

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com