Židovský rod Mauthnerů pochází z východočeských Hořic a během let se značně rozvětvil. Nejstarší šlechtická linie založil Ludwig Wilhelm (1806-1858) který se ale narodil již v uherském Raabu, kam část rodu odešla, v rodině chudého obchodníka. Základní vzdělání získal v Uhrách, roku 1823 ale odešel na studia do Vídně, kde byl o dva roky později přijat na lékařsko-chirurgickou vojenskou akademii Josephinum. Roku 1831 zde získal doktorát a byl povýšen na vrchního lékaře (Oberarzt). Byl nepochybně velmi schopný a ihned nato byl jmenován asistentem na klinice Josephina. Když na počátku 30. let vypukly ve Vídni epidemie cholery a v Haliči tyfu, byl přídělen k tamním k vojenským špitálům. Za zásluhy, které tehdy získal, byl povýšen na plukovního lékaře (Regimentsartz) a následně přidělen k pěšímu pluku č. 39. Ovšem již roku 1836 vojenskou službu opustil a usadil se ve Vídni.
Po odchodu do výslužby se začal věnovat výhradně pediatrii. V srpnu 1837 ve svém vlastním domě otevřel soukromou dětskou nemocnici s dvanácti lůžky, vůbec první v německy mluvící oblasti. Své aktivity záhy rozšířil i na nalezinec a všeobecnou nemocnici, kde s podporou řady stoupenců prosadil zřízení alespoň několika dětských lůžek. Stál také u zrodu filantropického spolku, který pomáhal tyto aktivity financovat. Velkého úspěchu dosáhl roku 1842, když nad nemocnicí převzala patronát manželka císaře Ferdinanda I. Marie Anna Savojská. Vytvořila totiž nadaci s kapitálem ve výši 18 000 zlatých, který umožňoval financování šesti lůžek, a navíc zajistila nemocnici patřičnou publicitu, díky níž byla o dva roky později přeměněna v řádnou kliniku. Roku 1848 pak Mauthner s podporou nového císaře Františka Josefa otevřel v 9. vídeňském okrese Dětskou nemocnici Sv. Anny (St. Anna-Kinderspital) s 200 lůžky a stal se jejím ředitelem.
Krátce po této události, 12. září 1849, ocenil mladý panovník aktivity dr. Mauthnera Řádem Železné koruny III. třídy. Na jeho základě pak byl listinou z 10. ledna 1850 povýšen do rytířského stavu s predikátem rytíř Mauthner z Mauthsteinu/Ritter Mauthner von Mauthstein a byl mu udělen erb:
V modrém štítě stříbrné kosmé břevno provázené nahoře třemi hvězdami (2,1), ze kterých jsou dvě stříbrné a třetí, umístěná v levém horním rohu štítu, zlatá, dole pak šikmo postavenou zlatou včelou. Na štítě stojí dvě korunované turnajské přílby. Klenotem na pravé s modro-stříbrnými a modro-zlatými přikrývadly jsou dvě zavřená křídla, přední modré se třemi hvězdami, stříbrnou, zlatou, stříbrnou, zadní zlaté. Klenotem na levé s modro-stříbrnými přikrývadly jsou také dvě zavřená křídla, přední modré se stříbrnou Aeskulapovou holí se zeleným hadem, zadní stříbrné.
Jako přední odborník v oblasti pediatrie přednášel Ludwig Wilhelm Mauthner od čtyřicátých let jako soukromý docent na vídeňské univerzitě a roku 1850 zde byl jmenován mimořádným profesorem. Při této příležitosti získala dětská nemocnice Sv. Anny statut nemocnice fakultní. Roku 1852 pak založil v Badenu u Vídně malou nemocnici pro chudé děti trpící tuberkulózou.
Ludwig rytíř Mauthner z Mauthsteinu se roku 1833 oženil s Julií Kuhovou ze slezské Vratislavi (1810–1861), s níž měl nejméně dvě dcery a syna Wilhelma (1837–1909). Ten se stal doktorem práv, byl zvolen do obecní rady ve Vídni a za zásluhy získal rytířský kříž Řádu Františka Josefa. Měl také dvě dcery a syna Richarda (1866–1940), který se stejně jako otec stal doktorem práv na vídeňské univerzitě a působil v soudní správě. Vídni. Roku 1905 zakoupil velkostatek a zámek Třemešek u Šumperka, jejž ale v roce 1938 prodal firmě Baťa. Jeho smrtí roku 1940 rod vymřel.
Michal Fiala – Jan Županič
----------
Županič, Jan. Židovská šlechta podunajské monarchie. Mezi Davidovou hvězdou křížem, Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2012.
