Nejstarším známým předkem této rodiny byl obchodník se zemědělskými produkty v Pešti Lazar Mandl (zřejmě 1775–1847). Ve stejném oboru podnikal ve Vídni jeho mladší syn David (1815–1877), který po konverzi k augšpurské církvi přijal křestní jméno Leopold Friedrich. Roku 1844 se v Berlíně oženil s Marianne Fischerovou (1814–1894) původem z Hamburku, s níž měl dceru a tři syny.
Nejmladším potomkem Leopolda Friedricha byl Hermann (1856–1922). Narodil se 28. března 1856 ve Vídni. Jako jednadvacetiletý mladík odešel do Číny, kde vstoupil do státních služeb, stal se významnou osobností a získal značný majetek. V letech 1883–1883 jej čínská vláda vyslala jako svého zástupce na výstavu do Amsterdamu. Zde se ale seznámil s essenským podnikatelem Alfredem Kruppem, který mu nabídl, aby se stal se zástupcem jeho firmy v Číně. Mandl přijal a založil v Šanghaji velkoobchod H. Mandl & Comp., jenž ale nezastupoval jen Kruppův závod, ale zprostředkovával také zakázky pro jiné firmy, zejména pro Werndlovu zbrojovku ve Steyeru. Později byl také holandským konzulem v Tiencinu (Tchien-ťin), kde se nacházela pobočka jeho podniku.
Mandl udržoval stále nadále velmi úzké styky s Rakouskem a pomáhal pronikat rakouským podnikatelům na čínský trh. Roku 1890 byl vyznamenán Řádem železné koruny III. třídy. O dva roky později pak část svých sbírek východoasijského umění daroval vídeňskému Uměleckoprůmyslovému muzeu, kterému další předměty zasílal i v dalších letech.
Počátkem 20. století Mandl šanghajskou firmu prodal a roku 1907 se vrátil zpět do vlasti. Disponoval značným majetkem. Jeho roční příjem roku 1909 činil více než 178 000 korun a o rok později již 240 000. Z Číny si dovezl velkou sbírku uměleckých předmětů, kterými velkoryse nadále obdarovával vídeňská muzea.
Při příležitosti Mandlova přesídlení do Rakouska bylo navrženo, aby byl za své služby monarchii oceněn nobilitací. Císař František Josef I. mu šlechtický titul udělil nejvyšším rozhodnutím z 29. září 1909 a diplomem z 3. listopadu 1909 získal Hermann predikát Mandl šlechtic z Manden/Mandl Edler von Manden a erb, jenž užitím neobvyklé figury bambusových holí upozorňoval na jeho dlouholeté působení ve východní Asii:
V červeném štítě tři zlaté ondřejské kříže z bambusových holí. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s červeno-zlatými přikrývadly. Klenotem jsou zavřená křídla – přední červené, zadní zlaté.
Hermann Mandl se v roce 1894 ve Vídni oženil s Evou Marií Krampertovou (1866–1956), ale manželství zůstalo bezdětné. První a poslední šlechtic von Manden zemřel 6. března 1922 ve Vídni.
----------
Županič, Jan. Židovská šlechta podunajské monarchie. Mezi Davidovou hvězdou křížem, Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2012.
