Listinou danou v Praze 25. května 1587 udělil císař Rudolf II. Václavu staršímu Krocínovi predikát z Drahobejle a erb:
Šikmo dělený štít. Nahoře v černém je rostoucí zlatý lev držící v pravé tlapě květ šafránu. Dole ve stříbře je červené šikmé břevno a na něm dvě stříbrné hvězdy. Na štítě spočívá korunovaná kolčí přílba s černo – zlatými a červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou dvě rozevřená křídla, pravé šikmo dělené černo – zlatě, levé stříbrné s červeným šikmým břevnem se stříbrnou hvězdou.
Ke svému erbu přijal Václav Krocín z Drahobejle Jáchyma Krocína a Šimona Žabku, což Rudolf II. potvrdil listinou z 10. srpna 1591. Latinsky psanou listinou danou v Řezně 16. června 1594 následně Rudolf II. povýšil Václava Krocína z Drahobejle do šlechtického stavu a erb mu potvrdil, nově udělil a „změnil“, ale bez popisu, pouze s odkazem na miniaturu. V souladu s dobovými zvyklostmi se tak kolčí přílba změnila na turnajskou a navíc se na hlavě lva objevila koruna. Erb se nezměnil ani při povýšení Martina Leopolda Krocína z Drahobejle do starého rytířského stavu 10. srpna 1732.
Fiala, Michal, Tři studie k české renesanční heraldice (Znaky měšťanů Starého Města pražského ve světle Salbuchů) II., in: Heraldická ročenka 1994, s. 22-23, 28.
Michal FIALA
