Velmi zajímavý případ udílení šlechtictví se týkal Abrahama Kriegshabera (zřejmě 1760–1826) Šlo o bohatého polského žida, který se po připojení Haliče k podunajské monarchii roku 1772 stal poddaným rakouského císaře. Podnikal ve Lvově, kde byl přísedícím obchodního a směnečného soudu. Za zásluhy o rozvoj hospodářství a export zemědělských výrobků, který habsburské monarchii přinesl značné finanční zdroje, zásobování habsburské armády za války s Tureckem v letech 1788–1791, dovoz potřebného zboží ze zahraničí i půjčky státním úřadům byl diplomem 25. ledna 1793 povýšen do šlechtického stavu dědičných zemí s predikátem šlechtic/Edler von a byl mu udělen erb:
V stříbrno-modře děleném štítě nahoře dva obilné snopy, dole kosmo položená kotva s dřevěným příčným břevnem a částí závěsného lana, vše přirozené barvy. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s modro-stříbrnými přikrývadly. Klenotem je snop přirozené barvy mezi otevřenými modrými křídly.
Kriegshaber však žil v Haliči, která tehdy nebyla počítána mezi česko-rakouské dědičné země a byla řízena vlastní dvorskou kanceláří. Habsburští panovníci zde zreformovali (dříve polskou) šlechtickou obec a začali udílet zvláštní haličské tituly, které byly teprve roku 1807 nahrazeny jednotnou titulaturou dědičných zemí (později Rakouského císařství). Kriegshaberovo povýšení tedy de facto v Haliči nebylo platné, a proto v únoru následujícího roku císaře požádal o vydání nového majestátu udělujícího šlechtictví haličské. Protože šlo jen o administrativní záležitost a nikoli další povýšení, bylo mu vyhověno obratem. Nová listina mu byla vydána 17. června 1794.
Protože situace židů v Haliči byla odlišná od ostatních zemí monarchie, mohl šlechtic Kriegshaber v zemi koupit statky Kabarowce, Wolczkowce, Zwaczow a Nuszec a byl 5. května 1807 dokonce přijat mezi zdejší stavy. Nedlouho nato ale konvertoval ke katolictví a přijal jméno Anton Adam. Dne 14. prosince 1808 byl za zásluhy o rozvoj zemědělství Haliče a export skla z vlastních hutí do Osmanské říše, kterým přinesl Rakousku značné finanční částky, půjčky státu a dodávky c. k. armádě povýšen do rakouského rytířského stavu. Při této příležitosti mu byl také polepšen erb:
Stříbrno-modře čtvrcený štít přeložený červeným břevnem se zlatou hvězdou. V prvním poli jsou dva obilné snopy, ve druhém úl, ve třetím kosmo položená kotva s dřevěným příčným břevnem a částí závěsného lana, ve čtvrtém rostoucí kůň – vše přirozené barvy. Na štítě stojí dvě korunované turnajské přílby. Na pravé s modro-stříbrnými přikrývadly je snop přirozené barvy mezi otevřenými černými křídly, z levé s červeno-zlatými přikrývadly vyrůstá kůň přirozené barvy.
Anton Adam rytíř Kriegshaber měl s Annou Mendelsonovou měl nejméně šest synů, kterými rod pokračoval. Jeho potomci se připomínají ještě na počátku 20. století.
---------
ŽUPANIČ, Jan a Fiala, Michal. Nobilitas Iudaeorum. Židovská šlechta střední Evropy v komparativní perspektivě, Praha: Agentura Pankrác, 2017.
