Rod Krasných pochází z Kojetína a je pravděpodobně stejného původu s Krassnými šlechtici z Krassien. Jeho zakladatelem byl Moritz Krasny (zemř. 1885), obchodník se dřevem v Přerově, jenž měl s Julií Hahndlovou (1841–1909) tři dcery a tři syny. Šlechtickou linii založil nejstarší Arnold (1869–1937), který ještě jako student práv v roce 1893 konvertoval ke katolictví. Vídeňskou univerzitu absolvoval s vynikajícím prospěchem, roku 1894 získal doktorát a následně se rozhodl pro státní službu. Nejprve působil na finanční prokuratuře, odkud přešel na c. k. Ministerstvo obchodu a v roce 1896 c. k. Ministerstvo železnic. Na úřednickém žebříčku stoupal velmi rychle a již roku 1910 se stal ministerským radou. Kromě toho byl od roku 1898 profesorem politické ekonomie na Konzulární akademii, kde vedl přípravné kurzy pro diplomaty, a byl členem právně-historické a státovědné komise pro státní zkoušky ve Vídni. Roku 1917 byl povýšen na sekčního šéfa a přeložen na Ministerstvo veřejných prací. Za své služby státu získal několik ocenění – byl rytířem řádu Leopoldova, Železné koruny III. třídy a Františka Josefa, držitelem Válečného kříže za civilní zásluhy II. třídy a držitelem Jubilejní medaile a Jubilejního kříže pro civilní státní zaměstnance. Byl jedním z prvních rakouských expertů v oborů využití elektrické energie a elektrárenství, zasazoval se o systematické budování elektráren i o elektrifikaci státních drah a na tot téma publikoval řadu studií.
Za vynikající pedagogickou činnost Konzulární akademie jej císař Karel I. nejvyšším rozhodnutím z 27. dubna 1917 povýšil bez taxy do šlechtického stavu. Diplomem z 19. ledna 1918 pak Arnold získal predikát Krasny z Ergen/Krasny von Ergen a erb odkazující na jeho moravský původ (červeno-zlatá šachovnice užívaná od poloviny 19. století zejména moravskými Němci) a práci v elektrárenství (blesky):
V patě modrého štítu zlato-červená šachovnice o dvou řadách a sedmi sloupcích, na které stojí zlatý lev s červeným jazykem držící v pravé tlapě tři zlaté blesky. V levém horním rohu štítu je stříbrný, hroty doprava obrácený půlměsíc. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s modro-zlatými a červeno-zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí lev ze štítu.
Nedlouho po rozpadu monarchie, roku 1919, Arnold ze státní služby odešel, ovšem až do roku 1926 však působil na vídeňské Konzulární akademii. V Rakouské republice přijal roku 1928 jméno Krasny-Ergen. Zemřel 19. března 1937 ve Vídni.
Arnold Krásný se oženil s Marianne (1887–1976), dcerou císařského rady a jičínského rodáka Friedricha Sobotky (1847–1917) a Wilhelmine Goldschmidtové (1851-1919) z Prahy, která se kvůli sňatku nechala pokřtít. Měli syny Wilhelma (1912–1971) a Johanna Evangelistu (1914-2005). Po anšlusu Rakouska rodina emigrovala do USA, kde potomci Arnolda Krasného von Ergen žijí dodnes.
----------
Županič, Jan. Židovská šlechta podunajské monarchie. Mezi Davidovou hvězdou křížem, Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2012.
