Adolf Juda (1842-1936) pocházel z vídeňské židovské rodiny, ale buď jeho předkové, nebo on sám konvertoval. Studoval na olomoucké pěchotní škole, odkud byl roku 1859 zařazen k pěšímu pluku č. 21, kde strávil celou svoji vojenskou kariéru. Jako poddůstojník se účastnil italského tažení roku 1859 a bitvy u Solferina a roku 1866 bojoval v prusko-rakouské válce a zúčastnil se tažení v Německu. Roku 1873 byl povýšen na poručíka a pomalu postupoval v důstojnických hodnostech. Svou kariéru zakončil jako hejtman I. třídy a roku 1890 odešel do výslužby. Na základě více než třicetileté bezúhonné vojenské služby, během níž se zúčastnil boje s nepřítelem, byl 30. října 1896 povýšen do šlechtického stavu s predikátem Juda šlechtic z Burgliebu (Juda Edler von Burglieb) a byl mu udělen erb:
V patě červeného štítu příkrá stříbrná skála, na které stojí zlatý hrad s cimbuřím. Hrad má černou bránu provázenou nahoře dvěma střílnami, nad kterými se vidí dvě lomená okna, a po dvou čtvercových střílnách v bočních křídlech. V hlavě štítu jsou tři zlaté hvězdy. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba vpravo s červeno-stříbrnými, vlevo s červeno-zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí stříbrný lev s červeným jazykem a zbrojí držící v pravé tlapě meč se zlatým jilcem a záštitou.
Oženil se s Vilemínou Orglmeistrovou (1848–1920) původem ze severočeských Doksan, která po svém otci zdědila část domu v Kutné Hoře, kde se Adolf Juda po penzionování také usadil. Pohřben byl do kaple rodiny Orglmeistrů v Kutné Hoře.
