Zakladateli rodu jsou tři bratři, rodáci z Hessenska, velkoobchodníci v Máramarosszigetu v Sedmihradsku (dnes Sighetu Marmaţiei v Rumunsku, na hranicích s Ukrajinou), Albert, Hermann (Ármin) a Bernhard (Bernát). Do uherského šlechtického stavu je povýšil císař František Josef I. listinou vydanou ve Vídni 16. června 1903. Každý z bratří obdržel vlastní listinu, v nichž byly podle zvyklostí panujících v uherské kanceláři zmíněny i legitimní děti nobilitovaných a jejich matky.
Tak s Albertem jsou jmenováni synové Viktor a Hans (János) a jejich matka Gizela Julietta Pollack (její otec byl o rok později povýšen do rakouského šlechtického stavu s predikátem von Parnegg).
V Hermannově listině jsou uvedeni synové Ludwig (Lajos), Arthur, Otto, Richard a Albert a dcery Paula, Stefania a Irena vzešlé z manželství s Karolinou Weiner
Bernhard měl s manželkou Margarethou (Márgit) Stern dceru Theodoru.
Při povýšení jim byl udělen predikát z Gyulafalvy (gyulafalvai, von Gyulafalva) a erb.
Polcený štít. Vpravo jsou ve zlatě tři skály, na každé jedna přirozená jedle. Vlevo v modrém pluje po vodě černá plachetnice se zlatým brlením a dvěma zlatými stěžni, na každém s jednou stříbrnou čtyřúhlou plachtou na dvou ráhnech košem a s doleva vlajícím červeným wimpelem. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro - zlatými a červeno - stříbrnými přikrývadly. Klenotem je obrněná paže držící v nahé pěsti tureckou šavli se zlatým jilcem a záštitou.
O dva roky později, listinou z 11. září 1905 byli všichni tři bratři i s rodinami povýšeni do uherského šlechtického stavu, dosáhli rozšíření predikát na de Gyulafalva et Bogdán (gyulafalvi és bogdániIvon Gyulafalva und Bogdán) a byl jim polepšen erb.
Polcený štít. Vpravo ve zlatě jsou tři skály, na každé jedna přirozená jedle. Vlevo v modrém pluje po moři dřevěná loď se stříbrnými plachtami a červenými wimpely na dvou stříbrných stěžních, z nichž zadní je vyšší a má koš, na zádi je stožár s červeno-bílo-zeleným praporem. Na štítě spočívá koruna svobodných pánů a na ní tři korunované turnajské přílby. Klenoty: I. černé křídlo, přikrývadla modro – zlatá; II. obrněná paže držící v nahé pěsti tureckou šavli se zlatým jilcem a záštitou, přikrývadla modro – zlatá, červeno – stříbrná; III. černé křídlo, přikrývadla červeno – stříbrná. Štítonoši jsou dva zlatí gryfi s červeným jazykem na zlaté arabesce, z níž visí modrá páska se zlatou devizou LABOR BONAE FAMAE GLORIAEQUE PATER EST.
Listinou ze 4. února 1915 povolilo předlitavské ministerstvo vnitra Hermannu Groedelovi de Gyulafalva et Bogdán narozenému 1856 ve Friedbergu v Hessensku, jeho dětem Arthurovi narozenému 1887 v Máramarosszigetu, Ottovi narozenému 1889, Richardovi narozenému 1890, Paule provdané Lónya von Nagy-Lónya und Vásáros-Namény narozené 1893, Stefanii narozené 1894, Ireně narozené 1897 a Albertovi narozenému 1898 uherský baronát, spolu s polepšeným predikátem a erbem užívat i v královstvích a zemích zastoupených v Říšské radě.
Stejného povolení se dostalo i jeho mladšímu bratru Bernhardu, narozenému 1863 ve Friedbergu v Hessensku, a jeho dceři Theodoře narozené 27. února 1893 v Máramarosszigetu, od 10. června 1915 provdané za Emila svobodného pána Taxise von Bordogna und Valnigra, a to listinou z 27. dubna 1915.
