Zakladatelem rodu byl Jakub Granovský, měšťan Starého Města pražského a tzv. úředník nad záduším. Listinou danou v Praze 11. května 1542 mu král Ferdinand I. udělil predikát z Granova a erb:
Černo-zlatě polcený štít. Vpravo jsou tři zlatá šikmá břevna, prostřední provázené nahoře dvěma, dole jednou zlatou růží. Na štítě spočívá korunovaná kolčí přílba s černo–zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dvě rozevřená, zlato–černě polcená křídla, pravé má v levé polovině zlatou růži, levá má v pravé polovině černou růži, dole mezi křídly je zlato–černě polcená růže.
Při prvním stavovském povstání stál na straně Ferdinanda I., za což byl odměněn, a roku 1553 i se svými syny Kašparem, Jakubem mladším, Bernardem a Ludvíkem přijat do českého rytířského stavu.
Jakub mladší, královský úředník ve staroměstském Ungeltu, získal roku 1558 od Ferdinanda I. do dědičného držení od všech daní osvobozený dům v královském Ungeltu v Praze pod podmínkou, že bude vydržovat služebníka k otevírání a zavírání bran tohoto dvorce. Jakub zmíněný dům rozšířil, přestavěl na renesanční palác (palác Granovských), který stojí dodnes, a ozdobil jej několika rodovými erby. Dům byl potomky prodán roku 1620, ještě před bitvou na Bílé hoře.
Rodový erb byl císařem Rudolfem II. Jakubovým synům Jakubovi, Jiřímu a Bohuslavovi a jejich příbuzným (synovcům a bratrancům) Ladislavovi, Kašparovi a Florianovi Granovským polepšen. Text listiny se nedochoval a erb je znám až z listiny dané v Praze 1. března 1610, kterou Rudolf II. potvrdil přijetí Jana, hejtmana benátského panství, a Buriana bratrů Ledeckých k erbu Kašpara, Floriana a Ferdinanda Granovských z Granova:
Čtvrcený štít. 1. a 4. v černém tři zlatá šikmá břevna, prostřední je nahoře provázeno dvěma, dole jednou zlatou růží. 2. a 3. v červeném zlatá koruna, z níž vyrůstá černý kůň se zlatou uzdou. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s černo–zlatými a červeno–stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou dvě rozevřená křídla, pravé dělené černo – zlatě, levé stříbrno-červeně, na každém je uprostřed růže střídavých tinktur.
Jako poslední člen rodu se připomíná syn Jakuba mladšího Kašpar (†1635), který byl po porážce českých stavů odsouzen ke ztrátě třetiny majetku. Zemřel bezdětný a svůj majetek odkázal chrámu Panny Marie před Týnem v Praze. O pozdějších osudech dalších vnuků Jakuba staršího zprávy nejsou.
Michal FIALA – Jan ŽUPANIČ
----------
Fiala, Michal: Tři studie k české renesanční heraldice (Znaky měšťanů Starého Města pražského ve světle Salbuchů) II., in: Heraldická ročenka 1994, s. 14–17, 60.
