Antal Gajáry (1821–1889) se narodil v Prešpurku (Bratislavě) 27. září 1821 jako syn lékaře. Po ukončení základního studia narukoval roku 1839 do 34. pěšího pluku, kde byl v roce 1845 povýšen na desátníka. V následujícím roce byl přeložen ve stejné hodnosti k husarskému pluku č. 3. V létě 1848 se zapojil do bojů se Srby v jižních Uhrách a byl povýšen na četaře. Krátce nato jeho pluk přešel na stranu uherských revolucionářů. V lednu 1849 byl povýšen na poručíka, v červnu na nadporučíka a následně na kapitán-poručíka.
Po porážce revoluce odešel do Pešti, kde se roku 1849 oženil Karolinou Szákyovou (†1859), dcerou obchodníka se dřevem Zsigmonda Szákyho, jehož firma měla sídla v Komárně a Pešti. S kariérou důstojníka se rozloučil a stal se společníkem ve firmě svého tchána.
S první ženou měl sedm dětí, z nichž ale jen dvě se dožily dospělosti. Po její smrti se roku 1861 oženil s dcerou Józsefa Milassina, právníka kapituly v Kalocse, Jozefou Ilmou. Nedlouho po svatbě se rozhodl k zásadní změně života. Roku 1864 složil maturitu a zapsal se jako student medicíny na univerzitě v Pešti. Studium ale záhy ukončil a roku 1865 se odstěhoval do Kalocsy. Zde koupil statek na okraji dnešního Öregcsertő, na kterém hospodařil až do roku 1871. V tomto roce přijal nabídku vlády a vstoupil do státní služby. Byl zvolen soudcem a později hlavním soudcem okresu Kalocsa.
Za tyto zásluhy byl listinou danou v Budapešti 16. února 1888 povýšen spolu se synem Ödönem a dcerou Jolantou z prvního manželství s Karolinou Száky a syny Geizou Antalem Jánosem a Adalbertem Jánosem Antalem a dcerou Iréne Mathildou Ilmou vzešlými z druhé manželství do šlechtického stavu udělil jim predikát miskei és csertői Gajáry (Gajáry de Miske et Csertő) a byl mu udělen erb:
V modro – červeně polceném štítě je šikmo položená šavle se zlatým jilcem a záštitou kosmo překřížená stříbrným husím psacím brkem, vše provázeno čtyřmi zlatými hvězdami. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – zlatými a červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí uherský bojovník v přepásané drátěné košili s krátkými rukávy, v červených rukávech, na hlavě s kónickou přílbou, z níž mu na ramena splývá drátěný závěs, držící v pravici šavli se zlatým jilcem a záštitou.
Antal Gajáry de Miske et Csertő zemřel 30. září 1889 v Kalocse, kde byl uložen do honosné rodinné hrobky.
Z jeho potomků byl nejvýznamnější osobností syn Ödön (1852–1919), který se po dokončení studia práv roku 1873 stal hlavním notářem města Kalocsa a v roce 1876 tajemníkem Dunajské přehradní společnosti (Duna-védgát társulat). Od roku 1884 zasedal v poslanecké sněmovny uherské Říšský radě, kde proslul svými radikálními výstupy a podporou liberální strany. Od roku 1884 se také věnoval redaktorské práci a v letech 1890–1899 byl šéfredaktorem listu Nemzét. Roku 1903 založil noviny Az ujság a úzce spolupracoval s Istvánem Tiszou. Roku 1915 byl jmenován doživotním členem uherské Sněmovny magnátů. Zemřel v Budapešti 9. srpna 1919 a byl pohřben v rodinné hrobce v Kalocse.
Michal FIALA – Jan ŽUPANIČ
