Listinou danou v Plzni 28. prosince 1599 udělil císař Rudolf II. plzeňskému měšťanovi Jobu Kotvovi a rokycanskému měšťanovi Zikmundu Celestýnovi predikát z Freyfeldu a udělil jim erb:
Ve štítě je zlaté kosmé břevno provázené nahoře v červeném stříbrným jednorožcem a dole v modrém stříbrnou kotvou. Na štítě spočívá kolčí přílba s červeno – stříbrnými a modro – zlatými přikrývadly a s točenicí týchž tinktur. Klenotem jsou dvě složená křídla, přední červené, zadní modré, přes ně jde zlaté kosmé břevno.
Listinou danou v Praze 12. března 1605 potvrdil Rudolf II. přijetí Šebestiána Rejšvického, purkrabího na Zbiroze, a rokycanských měšťanů Mikuláše Celestýna jinak Nebeského a Ondřeje Pražáka k jejich erbu a predikátu a všem jim polepšil erb:
Polepšení spočívalo v záměně točenice korunou.
Listinou danou ve Vídni 26. února 1794 povýšil císař František II. Zikmundova potomka Josepha Kaspara Cölestina von Freyfeld, wallisovského hospodářského inspektora v Klatovech, do šlechtického stavu a udělil mu šlechtický erb:
Kotva byla popsána jako železná s dřevěnou příčkou a přílba byla změněna na turnajskou.
Fiala, Michal: Tři studie k české renesanční heraldice (Znaky měšťanů Starého Města pražského ve světle Salbuchů) II. Heraldická ročenka 1994, s. 7, 8.
Fiala, Michal: Erbovní listiny Archivu Národního muzea. Praha 2001, s. 282-284, 439.
Michal FIALA
