Franz Daniel se narodil 24. června 1861 v Drmoulu v Čechách, kam byl též domovsky příslušný. Do armády narukoval v nejnižší hodnosti k pěšímu pluku č. 73 dne 12. září 1879. 9. února 1880 se stává titulárním svobodníkem, 18. srpna 1881 titulárním šikovatelem a 26. října 1881 desátníkem. Jako kadet zástupce důstojníka nastupuje 18. srpna 1882 k pionýrskému pluku, v jehož řadách se stává 1. listopadu 1883 poručíkem a 1. listopadu 1887 nadporučíkem. 1. listopadu 1891 je převelen ke generálnímu štábu, kde se 1. listopadu 1893 stává hejtmanem. 1. května 1894 je přidělen k vojenskému mapování, 1. listopadu je jako přidělenec mapování převelen ke generálnímu štábu. 1. listopadu 1897 je převelen ke službě u 94 pěšího pluku, k 1. listopadu 1899 se v hodnosti majora vrací ke generálnímu štábu. 1. května 1901 je zařazen do topografické kanceláře a 1. listopadu 1903 je povýšen na podplukovníka. 24. října 1905 je přeřazen k pěšímu pluku č. 59, 1. listopadu 1906 dosahuje hodnosti plukovníka, 23. října 1907 je jmenován velitelem 28. pěšího pluku, 19. dubna 1912 velitelem 17. pěší brigády. Na generálmajora je povýšen 1. května 1912, 14. září 1914 je pověřen velením 9. pěší divize, jejímž řádným velitelem je jmenován 7. října 1914. Bojů Velké války se účastní od poloviny září 1914, kdy vede útoky proti srbským opevněním v Parašnici a poté až do 24. října 1914 bojuje v Mačvě. V listopadu 1914 dobývá 9. divize po devítidenních bojích opevněné výšiny za Kolubarou a u Lazarevace a získává 2000 zajatců a šest polních děl. Při násilném přechodu Driny 8. září 1914 se u něho projevil rheumatismus, který ho přiměl k 1. lednu 1915 odejít do zázemí, kde od 20. února 1915 slouží jako zástupce vojenského velitele v Innsbrucku. 1. března 1915 je povýšen na polního podmaršálka. 29. února 1916 je jmenován velitelem 54 pěší divize, s níž se vrací na bitevní pole. Za více jak třicet let služby v armádě s účastí v boji s nepřítelem jej císař František Josef I. povýšil nejvyšším rozhodnutím ze dne 10. září 1916 do šlechtického stavu. Listinou ze dne 12. února 1917 mu císař Karel I. udělil titul Edler, predikát von Drinamünde a erb:
Pod červenou hlavou se čtyřmi stříbrnými hvězdami je v patě zlatého štítu zelený trávník vodorovně protékaný řekou, jejíž břehy jsou spojeny pontonovým mostem; na vzdáleném břehu se táhne zeď se stínkami vystavěná z lomového kamene, zpoza zdi vyniká horské pásmo, nad ním je rozkřídlená orlice s červeným jazekym držící v pařátech pod sebou za ostří meč obrácený zlatým jilcem a záštitou doprava. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s černo – zlatými a červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou dva rohy, pravý dělený zlato – černě, levý stříbrno – červeně, mezi nimi přirozená alpská protěž.
Michal FIALA
