Christoph Kyblin (1617-1678) se narodil v Mnichově. Do Čech se dostal po studiích. V českých dokumentech je připomínán obvykle jako Kryštof Kyblin, ale jeho příjmení najdeme také ve variantě Küblin. V Čechách zpočátku působil jako vychovatel ve šlechtických rodinách. Po zisku doktorátu na pražské univerzitě , ale zde záhy získal místo mimořádného profesora římského práva a v této funkci jej zastihlo i obležení pražských měst Švédy roku 1648. Když krátce nato vznikla studentská legie, vstoupil s některými dalšími doktory a profesory do jejích řad a byl jmenován auditorem kompanie. Účastnil se nejen obrany města, ale z titulu svého úřadu udržoval kázeň mezi akademiky a urovnával spory jak mezi nimi, tak mezi legií a pražskými měšťany. Za tyto zásluhy byl 6. září 1649 povýšen do šlechtického stavu s predikátem z Waffenburgu (von Waffenburg) a byl mu udělen erb:
V modrém štítě obrněný muž se třemi červenými pery na přilbě držící v pravé ruce mušketu, v levé černé vědro se zlatými obručemi naplněné koulemi. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s červeno-zlatými přikrývadly. Klenotem je stříbrný korunovaný dvojocasý lev držící v tlapách otevřenou knihu.
Již před nobilitací, v lednu 1649 byl jmenován řádným profesorem právnické fakulty a později se stal profesorem církevního práva, nejprestižnější a nejvýnosnější stolice této fakulty. Dosáhl též úřadu fiskálního adjunkta, byl jmenován zemským advokátem a čestným pražským měšťanem. Několikrát také zastával úřad děkana právnické fakulty, roku byl 1659 se stal seniorem profesorského sboru téže fakulty a v roce 1664 se stal rektorem univerzity. Leopold I. jej roku 1663 jmenoval radou a od roku 1676 byl též radou arcibiskupské konzistoře. Publikoval také několik vědeckých studií v oblasti práva.
Roku 1651 se oženil s Annou Klárou († zřejmě 1683), dcerou Martina Burgera z Burgenfelsu, s níž vyženil dva domy na Starém Městě pražském – čp. 342 Na sloupích (též U dvou sloupů) ve Svatolinhartské čtvrti Starého Města pražského a čp. 515 Na pulverhofě (též Pod prachovnou) s ostrovem na Vltavě a prádelnou, který sice ležel na dnešní Malé Straně (v oblasti Klárova), ale právně příslušel pod staroměstské úřady (v tzv. právu rybářském za vodou). Svůj majetek dále rozšířil – např. roku 1671 koupil od Kašpara ze Švenkfeldu zahrádku s domkem u sv. Klimenta na Novém Městě pražském. Christoph Kyblin z Waffenburgu zemřel 20. března 1678.
V manželství s Annou Klárou měl zřejmě devět dětí, ze kterých se ale dětský věk přežili jen synové Ignác Kryštof a Daniel František (†1690). O prvním není nic známo. Daniel František šel ve stopách svého otce, roku 1673 se stal doktorem práv a od roku 1678 působil na právnické fakultě pražské univerzity jako profesor. Od roku 1683 také zastával úřad apelačního rady. Zemřel 19. června 1690 jako poslední člen rodu po meči. Roku 1681 se oženil s Johannou (†1687), dcerou Jana Benedikta Smolíka. Měli jediné dítě, dceru Františku Terezii (*1682), která kromě otcova jmění po svém dědovi roku 1690 zdědila také podíl na jeho novoměstských domech U zlaté kotvy, U Fatírků, U Chudobů a U Bezchlebů. O jejích dalších osudech není bohužel nic známo.
--
ŽUPANIČ, Jan – FIALA, Michal, Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.
