Wendligerové pocházeli z Bavorska, pravděpodobně z městyse Gangkofen, kde měl první doložený člen rodu Georg za vlády bavorského vévody Albrechta IV. vykonávat úřad správce. Snad jeho syn (ale spíše vnuk) Georg byl bavorským vládním advokátem a listinou ze dne 14. července 1594 mu císař Rudolf II. udělil erb:
Stříbrno-černě dělený štít se třemi postavenými lipovými listy – nahoře dvěma červenými, dole jedním zlatým. Na štítě spočívá korunovaná kolčí přílba s červeno-stříbrnými a černo-zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dva rohy, pravý je dělený zlato–černě, levý stříbrno–červeně. Z ústí každého rohu vyrůstá červený lipový list.
Georg měl nejméně dva syny. Ferdinand přijal kněžské svěcení a stal se kanovníkem a oficiálem v Landshutu. Johann Georg vstoupil do služeb rakouských Habsburků. Stal se radou císaře Ferdinanda III. a zemským advokátem v Čechách, ale své služby poskytoval i bavorskému kurfiřtovi Ferdinandu Mariovi. Usadil se v Praze, kde se oženil s Kateřinou Alžbětou Rösslerovou, která v roce 1639 po matce Marii dříve provdané Barrayterové a rozené Pianové zdědila dům čp. 470 v postranním právu Matky Boží pod řetězem na Malé Straně. On sám zakoupil ve druhé čtvrti Malé Strany dům čp. 311 U sv. Jiří. Zde byl také po švédském přepadu Malé Strany překvapen útočícími vojáky, oloupen a následně vězněn.
Jeho syn Johann Georg mladší je možná totožný s Ioannem Ferdinandem Wendlingerem, šlechticem z Prahy, který studoval na pražské filozofické fakultě, kde se 19. května 1665 stal bakalářem a roku 1666 magistrem. Johann Georg se po ukončení studií v roce 1675 stal královským radou a v roce 1681 vrchním písařem úřadu nejvyššího purkrabí pražského. Za služby své i svých předků byl 14. září 1693 povýšen do starého rytířského stavu Svaté říše římské a dědičných zemí s predikátem von Wendlingen. Při této příležitosti mu byl také polepšen erb:
Polepšení spočívalo v záměně kolčí přílby za turnajskou.
