Rod pochází od Václava Prokopíčka Mělnického (1496–1541), který byl původně ve službách Jindřicha staršího z Plavna, po jehož smrti se usadil na Novém Městě pražském, kde se stal notářem. Jeho syn Karel Mělnický (1536–1599) se stal známým novoměstským architektem. Jeho nejslavnější, dodnes dochovanou stavbou, je Šítkovská vodárna, kterou vybudoval spolu (s dnes zbořenými) sousedními mlýny.
Dne 29. října 1596 udělil císař Rudolf II. Karlu Mělnickému, měšťanu Nového Města pražského, a jeho synovi Jiřímu (1569–1612), mistru svobodných umění, poetovi laureatus a měšťanu Nového Města pražského predikát z Karlšperka a erb:
V každém poli zlato-černě polceného štítu do středu obrácený korunovaný lev střídavých tinktur držící společně v předních tlapách zlaté žezlo. Na štítě stojí kolčí přílba s černo-zlatou točenicí a přikrývadly stejných tinktur. Klenotem jsou čtyři pera, střídavě zlaté a černé.
Karel Mělnický z Karlšperka zemřel v důsledku nehody při stavbě Šitkovským mlýnů. Jméno Karolides (v latinských textech také Carolides) začali na jeho paměť nosit i ostatní jeho synové. Diplomem z 19. října 1604 jim, tedy Jiřímu, Václavovi a Danielovi († po 1631), majiteli knihtiskárny, Karolidesům, Rudolf II. polepšil erb:
V patě zlato-černě polceného štítu skalnaté trojvrší. Na něm stojí dva proti sobě obrácení lvi lev střídavých tinktur držící společně v předních tlapách zlaté žezlo. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s černo-zlatými přikrývadly. Klenotem jsou čtyři pera, střídavě zlaté a černé.
Zároveň povolil přijetí Havla Toužila, strýce Jiřího Karolidese a rakovnického měšťana, Adama Rozacína, sušického měšťana, Adama Chytvy, měšťana Brandýsa nad Labem, a Adama a Jáchyma Kršňáků, původem z Tábora, k tomuto znaku a predikátu z Karlšperka.
Jak Jiří, tak Daniel Karolidesové byli evangelíky. Roku 1628, nedlouho po vydání Obnoveného zřízení zemského pro Čechy, emigrovali do Saska. Rod jimi zřejmě vymřel, protože jediný syn Jiřího, Jiří Karel (1595–1620), zahynul při výbuchu jičínského zámku 1. února 1620.
