Listinou danou v Praze 12. ledna 1570 císař Maxmilián II. udělil Janu a Václavu bratřím Píseckým a Adamu Čechtickému predikát z Kranichfeldu a erb:
Polcený štít. Vpravo v červeném stojí na stříbrné skále jeřáb přirozených barev držící v pravé noze zlatý kámen. Vlevo pětkrát děleno černě a zlatě. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s černo–zlatými a červeno–stříbrnými přikrývadly a s točenicí týchž tinktur. Klenotem jsou dva rohy, pravý dělený červeno–stříbrně, levý černo–zlatě, mezi nimi jeřáb ze štítu.
Poslední zmínky o Píseckých z Kranichfeldu najdeme na Starém Městě pražském na počátku druhé čtvrtiny 18. století.
O více téměř 150 let, 14. dubna 1867, později údajný potomek Jana Píseckého, pražský měšťan a od roku 1862 držitel zlatého Záslužného kříže Wenzel Pisetzký (1813–1883) požádal c. k. ministerstvo vnitra prostřednictvím pražského místodržitelství o vydání opisu listiny Maxmiliána II. z 12. ledna 1570. Následně, 21. května 1867, pak požádal o potvrzení šlechtického stavu na základě původu od výše uvedeného Jana Píseckého. Ministerstvo zřejmě na žádosti nenalezlo větší nedostatky a proto 22. listopadu 1867 Wenzelovi titul s predikátem přiznalo. Ten krátce nato požádal i o potvrzovací listinu (certifikát) se znakem, která byla vydána s datem 17. ledna 1868.
Erb, který získal, byl totožný se znakem z roku 1570, pouze přílba byla turnajská a pruhy byly kosmé.
Problém se však dostavil ve chvíli, když Pisetzky požádal o uznání rytířského titulu, protože roku 1570 totiž byl rodině udělen jen erb a predikát. Vzhledem ke specifické podobě českých královských erbovních listin byl těmto rodinám sice potvrzován šlechtický stav, nikoli ale rytířský titul. Proto byly dvě jeho žádost z let 1868 a 1869 zamítnuty. Nakonec však Wenzel získal rytířský stav na základě přímluvy c. k. ministra vnitra Karla Giskry 10. února 1870 získal. Ministerská potvrzovací listina byla vydána přesně o měsíc později, 10. března 1870.
Krátce po této události, 18. září 1871, byl rytířský titul a predikát von Kranichfeld potvrzen i Wenzelovu stejnojmennému bratranci, košířskému statkáři Wenzelovi Pisetzkému (*1817). Ten si při této příležitosti nechal polepšit erb:
Štít zůstal nezměněn. Na něm stojí dvě korunované turnajské přílby. Na pravé s červeno-stříbrnými přikrývadly původní klenot z roku 1570, na levé s černo-zlatými přikrývadly černá orlice s červeným jazykem.
V pozdějších letech se příslušníci rodiny vrátili k původní podobě příjmení a podepisovali se: Písecký z Kranichfeldu.
Katastrofu pro ně znamenaly tzv. renobilitační procesy pražské a soud s bývalým „genealogickým agentem“ JUDr. Antonínem rytířem Růžkem z Rovného, jež začal na podzim 1902 u pražského Zemského trestního soudu. V jeho rámci bylo prokázáno, že Růžek padělal řadu listin, díky kterým byl třem rodinám – mezi nimi i Píseckým – obnoven šlechtický titul. Již 3. ledna 1903 (nepochybně v důsledku renobilitačních procesů) oznámilo pět členů pražské větve rodiny, synové a vnuci renobilitovaného Wenzela (1813–1883), že se do vyjasnění případu vzdávají rytířského titulu. 28. února 1903 pak okresní soud pro Staré Město pražské a Josefov vzal na vědomí stejnou žádost nezletilého Karla rytíře Píseckého a nedlouho poté, v únoru a březnu 1903, přistoupili ke stejnému kroku i potomci košířského statkáře Wenzela.
Písečtí se v následujících měsících intenzivně snažili dohledat materiály, které by jejich šlechtictví potvrdily, ale bez úspěchu. 9. prosince 1905 proto několik členů pražské větve požádalo panovníka o ponechání šlechtictví cestou nejvyšší milosti. Jejich prosba ale byla 31. ledna 1906 zamítnuta. Protože se příslušné důkazy rodině vyhledat nepodařilo, většina příslušníků obou linií rodu se ve dvou listech z 30. listopadu a 5. prosince 1908 šlechtického titulu zřekla. Celý případ byl uzavřen nejvyšším rozhodnutím císaře Františka Josefa I. z 3. ledna 1910, kterým byla renobilitace rodu prohlášena za neplatnou a bylo nařízeno opravit příslušné úřední dokumenty.
Michal FIALA – Jan ŽUPANIČ
--------
Fiala, Michal, Tři studie k české renesanční heraldice (Znaky měšťanů Starého Města pražského ve světle Salbuchů) II., in: Heraldická ročenka 1994, s. 36, 40, 69.
ŽUPANIČ, Jan – Fiala, Michal – Koblasa, Pavel, Šlechtický archiv c. k. ministerstva vnitra – Erbovní listiny Národního archivu, Státního oblastního archivu v Praze, Archivu hlavního města Prahy (dodatky), Archivu Národního muzea (dodatky), Praha : Agentura Pankrác, 2014.
