Alois Rziha se narodil 21. června 1862 ve Dvoře Králové nad Labem, ale domovsky byl příslušný do Českých Budějovic. Do armády vstoupil 1. října 1882 k pěšímu pluku č. 35 jako jednoroční dobrovolník. 22. března 1883 se stává titulárním svobodníkem, 2. dubna 1883 titulárním desátníkem a 28. září 188, titulárním šikovatelem. K 1. říjnu 1883 je převeden do rezervy a 1. listopadu je jmenován poručíkem v rezervě u 102. pěšího pluku. Do aktivního stavu se vrací 1. května 1888, 1. listopadu 1888 je povýšen na nadporučíka a 1. listopadu 1899 na hejtmana. 31. března 1901 je odeslán na odpočinek. Od 1. září 1901 působí na pionýrské kadetní škole jako ekonomický důstojník ve zkušební službě, od 1. prosince 1901 se ocitá ve služebním pořadníku (Konkretualstandesgruppe) pro důstojníky na odpočinku. Aktivován je 1. března 1903 jako hejtman u 81. pěšího pluku, 1. listopadu 1911 je povýšen na majora, 6. března 1912 je přeložen k pěšímu pluku č. 71. 1. října 1913 je převelen k okresnímu doplňovacímu velitelství v Marosvásárhely (dnes Târgu Mureș, Rumunsko) jako nadpočetný. 4. října 1914 se dostává k pěšímu pluku č. 62, s nímž odjíždí do služby v poli, a v jehož řadách dosahuje 1. listopadu 1914 hodnosti podplukovníka. Zúčastnil se čtyřiadvacetidenních bojů u výšiny Janków západně od Stareho Samboru, 23. října 1914 vedl s brigádní rezervou protiútok proti Rusům, kteří od Jankówa vytlačili 82. pěší pluk, a podařilo se mu zajmout 210 nepřátelských vojáků. Poté se podílí na bojích v Ruském Polsku západně od Częstochowé u Krzepic, Nowe Wiesi, je při budování mostu přes Oksu u Ostrowů, poté podstupuje srážky s nepřítelem u Wółky Prusické a u statku Klekoty, kde byl 4. ledna 1915 zraněn. 31. března 1915 je penzionován, ale znovu je aktivován po dobu pohotovosti od 1. dubna 1915 jako velitel doplňovacího praporu 11. pěšího pluku. 5. července 1917 se stává titulárním plukovníkem na odpočinku a 1. srpna 1917 skutečným plukovníkem na odpočinku. Za více jak třicet let služby v armádě s účastí v boji jej císař Karel I. nejvyšším rozhodnutím ze dne 4. ledna 1918 povýšil do šlechtického stavu. Listinou danou ve Vídni 10. ledna 1918 mu udělil titul Edler, predikát von Rüdenburg a erb:
Dělený štít. Nahoře červeno – stříbrně děleno se třemi zlatými hvězdami v červené polovině. Dole v modrém je na přirozené skále stříbrný hrad sestávající se z věže s cimbuřím prolomené černou bránou a nad ní dvěma okny vedle sebe a z postranních křídel s cimbuřím, která jsou prolomena každé třemi okny; v pravém horním rohu je malá zlatá hvězda. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – zlatými a modro – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí stříbrná orlice s červeným jazykem.
Michal FIALA
