Georg Murmann se narodil roku 1766 v Aschaffenburgu. Do rakouské armády vstoupil roku 1783 jako kadet pěšího pluku č. 11 Michael Graf Salis. Účastnil se bojů s Osmanskou říší a po vypuknutí Velké francouzské revoluce válek s republikánskou Francií. Roku 1793 se jako nadporučík podílel na obléhání Valenciennes a Maastrichtu, roku 1796 se účastnil bitvy u Castiglione, roku 1799 se v hodnosti hejtmana podílel na bojových akcích v Graubündenu. 21. května 1809 při první bitvě u Aspern, když dal vrchní velitel arcivévoda Karel rozkaz generálům Hillerovi a Bellegardovi dobýt za každou cenu ves Aspern, kterou hájilo 12000 elitních francouzských vojáků útočil hejtman Murmann v čele svých mužů na hřbitov, a mezi prvními překonal jeho zeď. Jako uznání bezpříkladné statečnosti, s níž strhl své muže do útoku, jej arcivévoda přímo na bojišti povýšil na majora. Armádním rozkazem z 24. května mu Karel jménem císaře Františka I, udělil Řád Marie Terezie, na jehož základě byl 29. ledna 1811 povýšen do stavu svobodných pánů, byl mu udělen predikát von Marchfeld a erb:
V červeném stojí na zelené půdě stříbrná šestiboká kvádrová gotická věž s cimbuřím, se zavřenou hnědou bránou a s břidlicovou střechou. Na štítě spočívá koruna svobodných pánů a na ní korunovaná turnajská přílba s červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je vynikající obrněná paže držící meč se zlatým jilcem a záštitou. Figura věže měla představovat aspernský kostel, avšak pražský heraldický kreslíř vytvářející návrh erbu nikdy příslušnou stavbu neviděl.
Téhož roku Murmann odchází do výslužby, avšak přesto přijímá velení sanitního praporu. V prosinci 1816 obdržel velení nad 2. praporem zeměbrany Wellingtonových pěšáků, v kteréžto funkci 23. července 1820 umírá.
Von Wurzbach, Constant: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich, XIX. Th., Wien 1868, s. 466-467.
Göbl, Michael: Die Schlacht von Aspern 1809 in Namen und Wappen. Ein regionales Ereignis der Weltgeschichte und seine heraldisch-symbolische Umsetzung.
Michal FIALA
