Ferdinand Čenský (1829-1887) se narodil 29. května 1829 v Čáslavi. Po ukončení studia filozofie v Praze pracoval jako redaktor. Jeho kariéra ale skončila roku 1851, kdy bylo úředně zastaveno vydávání Pražského večerního listu, tiskového orgánu české radikální demokracie, kde působil. Čenský byl zatčen, osm měsíců strávil ve vyšetřovací vazbě a následně byl ještě téhož roku z trestu zařazen do armády. Zároveň studoval jazyky a po pseudonymy psal články do novin. Od roku 1856 sloužil v Itálii, kde se roku 1859 zúčastnil bitev u Melegnana a Solferina. V Itálii bojoval i v další válce roku 1866, ale do žádného boje již nezasáhl. V roce 1869 byl jmenován učitelem českého jazyka na slavné Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a roku 1885 byl vyznamenán rytířským křížem řádu Františka Josefu. V roce byl v hodnosti majora penzionován a nedlouho poté, 30. ledna 1887, zemřel na Královských Vinohradech.
Zanechal po sobě vdovu Adolfinu rozenou Wurm (*Červená Řečice 2. října 1844; +Praha 27. listopadu 1928), se kterou se oženil ve svých jedenačtyřiceti letech, a syna Jaroslava Johanna Karla Georga (*Wiener Neustadt, 25. srpna 1875; +Praha 6. června 1956), pozdějšího majora pěšího pluku č. 98.
Ferdinand Čenský o šlechtictví nikdy nepožádal. Učinila tak až čtvrtstoletí po jeho smrti vdova Adolfina, která byla spolu se synem Jaroslavem právě na základě třicetileté manželovy vojenské služby s účastí v boji císařem Karlem I. nejvyšším rozhodnutím ze dne 7. srpna 1918 povýšena do šlechtického stavu. Diplomem ze dne 21. října 1918 jim byl udělen titul šlechtic/Edler, predikát z Činova/von Činov a erb:
Štít dělený cimbuřovým řezem o sedmi stínkách. Nahoře je rostoucí červený lev, dole jsou dva zkřížené meče se zlatým jilcem a záštitou, na zkřížení je položena stříbrná hvězda. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou dvě složená křídla dělená cimbuřovým řezem stříbrno – červeně, mezi nimi tři zlaté obilné klasy.
Protože diplom nebyl včas doručen, požádal Jaroslav v lednu 1919 německorakouské ministerstvo vnitra o vrácení tax za vyhotovení diplomu a v něm obsažené dispozice. Diplom byl nakonec doručen předán až v červnu 1919.
POKORNÝ, Pavel R.: Ferdinand Antonín Čenský. Heraldická ročenka 1977, s. 81-83.
KARLOVSKÝ, Adolf: K nobilitaci Čenských z Činova. Heraldická ročenka 1980, s. 78-80.
Michal FIALA - Jan ŽUPANIČ
