Veith von Wallernried

Wilhelm Veith (*1829) pocházel ze známé rodiny ze šumavského města Volary (něm. Wallern). Jeho prastrýcem byl slavný podnikatel konce 18. a první poloviny 19. století Jakob Veith (1758–1833). Zbohatl na výrobě textilu a získané peníze z velké části investoval do nákupu velkostatků. V letech 1810 až 1814 získal také severočeské panství Semily. Jedním z Jakobových bratrů byl Johann, který se připomíná jako sedlák ve Volarech. Jeho syn Antonín vstoupil do služeb svého strýce a později byl jmenován vrchním úředníkem (správcem velkostatku) v Semilech. Jakob sice Semily již roku 1824 prodal knížeti Karlu Rohanovi, ale Antonín, který se zřejmě osvědčil a jemuž se nechtělo stěhovat, vrchním úředníkem zůstal. Oženil se s Annou, dcerou lékaře Filipa Naumana, a jejich dítětem byl i zmíněný Vilém/Wilhelm.

Do vojska vstoupil 10. dubna 1849 jako vojín ex propriis k praporu polních myslivců č 13. Již krátce nato, 1. května 1849, byl povýšen na poddůstojníka (závodčí), 1. února 1851 se stal poručíkem II. třídy a 8. června 1853 I. třídy, nadporučíkem 30. dubna 1859. Dne 30. března 1864 byl povýšen do hodnosti hejtmana II. třídy, 10. května 1866 pak hejtmana I. třídy. Roku 1866 byl se svým praporem nasazen do prusko-rakouské války a zúčastnil bitev u Dvora Králové a Hradce Králové.

Dne 1. září 1872 byl jako hejtman I. třídy přeložen k 25. praporu polních myslivců a 1. října 1876 k 29. praporu polních myslivců. 1. listopadu 1876 se stal majorem a velitelem praporu. 1. listopadu 1881 byl povýšen na podplukovníka.

Za více jak třicet let služby v armádě s účastí v boji jej císař František Josef I. dne 2. září 1882 povýšil do šlechtického stavu, udělil mu predikát von Wallenried (odvozený od německého názvu města, ze kterého jeho rodina pocházela) a erb:

Černo-stříbrně kosmo dělený štít. V horním poli jsou čtyři zlatá šikmá břevna a přes ně hlava psa-brakýře s červeným jazykem. V dolním poli je červený lev. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s černo–zlatými a červeno–stříbrnými přikrývadly, Klenotem jsou dvě složená křídla, přední dělené zlato – černě, zadní červeno – stříbrně.

Wilhelm Veith von Wallenried byl ještě 1. listopadu 1885 povýšen na plukovníka a byl jmenován velitelem 29. praporu polních myslivců v bosenské Tuzle. Ovšem již v září 1886 byl superarbitrován jako invalida a odešel do výslužby.

Jeho jediný syn Wilhelm (*1858) byl také důstojníkem. Podobně jako otec dosáhl (k 1. listopadu 1912) hodnosti plukovníka pěšího pluku č. 15, ale již následujícího roku byl jako invalida penzionován. Při této příležitosti získal jako ocenění svých služeb rytířský kříž Řádu Františka Josefa.

 

Michal FIALA – Jan Županič

------------------------------------

ŽUPANIČ, Jan. Habsburská šlechta. Proměna elit podunajské monarchie v dlouhém 19. století, Praha : Agentura Pankrác, 2023.

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com