Otcem Pavla Prokopa Xaveria Tauffera byl Jiří Tauffer, měšťan Nového Města pražského, který se zúčastnil roku 1648 obrany Prahy před Švédy. Oženil se s dcerou Pavla Prokopa z Rovin, který od roku 1615 vykonával úřad královského prokurátora.
Pavel Prokop Xaverius Tauffer vystudoval práva a roku 1666 byl jmenován advokátem pražské arcibiskupské konsistoře. Poté několik let působil jako advocatus pauperum. V roce 1669 byl promován doktorem práv a následně jej arcibiskup Matouš Ferdinand Bílek z Bílenberka jmenoval fiskálním úředníkem pražské konsistoře. Roku 1670 jej císař Leopold I. jmenoval zemským advokátem, poté ještě hofrychtéřem věnných měst císařovny-vdovy Eleonory. 3. srpna 1679 jej Leopold I. povýšil do českého rytířského stavu a udělil mu dědův predikát z Rovin a znak odkazujující na erb Prokopů z Rovin:
V modrém štítě vyrůstá ze stříbrného skalnatého trojvrší stříbrně obrněný muž s hermelínem na ramenou držící ve zdvižené pravici zlatého hada s červeným špičatým jazykem a s červenou pohanskou korunou se dvěma stříbrnými štrýšky, který se mu svíjí nad hlavou, levou rukou se muž opírá o zlatý štítek s černou orlicí. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – zlatými a modro – zlatými přikrývadly. Klenotem je vynikající stříbrně obrněná paže držící hada ze štítu.
Michal FIALA
