Eduard Succovaty se narodil 26. března 1839 v Olomouci. Do armády narukoval 21. srpna 1858 jako poručík u pěšího pluku č. 33. 1. listopadu 1862 je převelen k pěšímu pluku č. 51 spolu s povýšením na nadporučíka. 12. června 1863 nastupuje u štábu generálního kvartýrmistra v hodnosti hejtmana 2. třídy, hodnost hejtmana 1. třídy získává 1. června 1866, 1. listopadu 1871 je převelen k pěšímu pluku č. 71. 1. listopadu přechází k zeměbraně jako major praporu č. 2 v Korneuburgu, podplukovníkem se stává 1. května 1877 a hodnost plukovníka získává 1. května 1880. V této hodnosti 20. října 1884 nastupuje u velitelství zeměbrany v Brně, 12. března 1886 je mu svěřeno velení 29. pěší brigády. 1. května 1886 je povýšen na generálmajora a 1. května 1891 na polního podmaršálka. Během své kariéry se účastnil vojenských tažení v Itálii roku 1859 a 1866. Za statečnost v bojích u Vezzy v Lombardii byl oceněn Řádem Železné koruny III. třídy, jenž mu byl udělen císařovým vlastnoručním listem 30. srpna 1866. Na jeho základě Eduard Succovaty zažádal 26. února 1897 o povýšení do rytířského stavu, k povýšení došlo listinou ze dne 16. dubna 1897, byl mu udělen predikát Ritter Succovaty von Vezza a erb:
Šikmo dělený štít. Nahoře je ve zlatě rostoucí červený lev, dole v modrém jsou tři zlaté hvězdy postavené šikmo vedle sebe. Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přílby: Klenoty: I. rostoucí zlatý lev s červeným jazykem, přikrývadla červeno – zlatá; II. tři pera, červené, zlaté a modré, přikrývadla modro – zlatá.
Nejvyšším rozhodnutím ze dne 27. dubna 1907 povýšil František Josef I. Eduarda rytíře Succovatyho von Vezza, tajného radu, polního zbrojmistra (od 1. listopadu 1898), velitele 3. sboru a velícího generála ve Štýrském Hradci do stavu svobodných pánů s predikátem Freiherr. Diplomem ze dne 28. června 1907 mu polepšil erb:
Štít zůstal nezměněn. Na štítě spočívá koruna svobodných pánů a na ní tři turnajské korunované přílby. Klenoty: I. rostoucí lev ze štítu, přikrývadla červeno – zlatá; II. dvě rozevřená křídla, na každém je jedna zlatá hvězda, třetí hvězda je mezi nimi, přikrývadla červeno – zlatá, modro – zlatá; III. tři pera, červené, zlaté a modré, přikrývadla modro – zlatá. Štítonoši jsou dva vstříc obrácení obrnění muži s knírem, zlatými ostruhami, zlatým pásem, na němž jim u levého boku visí meč se zlatým jilcem a záštitou v černé, zlatě okované pochvě a s pěti pery na otevřené hlemě, pravý má dvě černá mezi třemi zlatými, levý dvě zlatá mezi třemi černými. Štítonoši stojí na bronzové arabesce, z níž splývá zlatá páska s černou devizou IMMER GERADEAUS.
Umírá ve Štýrském Hradci 10. srpna 1919.
Michal FIALA
