Panovníci Meklenburska z rodu Niklotovců po sobě zanechali kromě legitimních dětí i řadu nemanželských potomků. Meklenbursko-schwerinský vévoda (od 1785) a první velkovévoda (od 1815) Fridrich František I. (1753-1837) byl sice od roku 1775 ženatý s princeznou Louisou Sasko-Gothajskou (1756-1808), s níž měl šest dětí, kromě toho ale zplodil s několika dalšími ženami ještě nejméně šest dalších nemanželských.
Jedním z nich byl Friedrich (1790-1864), který se narodil v meklenburské obci Gültz jako syn Margarethe Elisabeth Bojanowské (1756-1811), dcery Johanna Heinricha Bojanowského, jenž pracoval ve vévodských stájích. Jména Friedrichových rodičů byla v matrice uvedena podle pravdy, ale Marie Elisabeth byla ještě téhož roku provdána za vévodského lesníka Johanna Heinricha Wustrowa († 1822), s nímž měla později tři dcery a synovy osudy dále neovlivňovala.
Malého Friedricha se proto ujal dědeček Johann Heinrich Bojanowsky, který se také stal jeho kmotrem. Pro Fridrichův osud mělo velký význam, že jeho děd měl s panovníkem velmi dobré vztahy. Vévoda Bojanowského jmenoval správcem svých kočároven a později kastelánem své hlavní rezidence, zámku Ludwigslust. Svému synovi, který užíval jména Friedrich Mecklenburg, zajistil vzdělání i kariéru.
Chlapec absolvoval školu při schwerinském dómu a roku 1808 byl přijat do rakouské armády. Byl zařazen jako kadet k 6. dragounskému pluku a v jeho řadách v následujícím roce zasáhl do války proti Napoleonovi. Vyznamenal se u Řezna, Aspern i Wagramu a záhy byl povýšen na poručíka a nadporučíka. Nepochybně díky otcově přímluvě byl císařem Františkem I. povýšen 15. února 1813 do šlechtického stavu s predikátem Mecklenburg z Kleeburgu/Mecklenburg von Kleeburg. Při této příležitosti mu byl udělen i erb, jehož pravé pole odkazovalo na část meklenburského znaku - panství Stargard:
Polcený štít. Vpravo v červeném vyniká z oblaku paže ve zlatém rukávu vyhrnutém nad loket ovázaná v zápěstí modrou šňůrou a držící v prstech zlatý pečetní prsten. Vlevo ve zlatě je sedm jetelových trojlístků– 1:2:1:2:1. Na štítě spočívá turnajská přílba s červeno - zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dvě černá rozevřená křídla, mezi nimi zelený jetelový trojlístek.
Friedrich Mecklenburg von Kleeburg se zapojil i do války proti Francii po roce 1813. Zúčastnil se bojů u Drážďan i "bitvy národů" u Lipska, po níž jej vrchní velitel rakouské armády kníže Schwarzenberg jmenoval svým ordonančním důstojníkem. Roku 1814 byl přeložen k hulánskému pluku knížete Schwarzenberga a povýšen na rytmistra. Za prokázané hrdinství získal nejvyšší pruský vojenský řád Pour le Merité. Z finančních důvodů přestoupil v roce 1816 do pruské armády. Nejprve sloužil u gardových hulánů a od roku 1817 u gardových husarů, kde byl roku 1820 povýšen na majora a jmenován velitelem švadrony.
V roce 1819 se ve slezské Kleutschi (dnes Kluczowa) oženil s baronkou Aurorou Emilií Charlottou von Strachwitz und Gebbersdorf (1796-1873), s níž roku 1821 odešel do rodného Meklenburska. Tady pokračoval ve vojenské kariéře a stal se majorem nově založeného dragounského pluku. Roku 1833 byl povýšen na podplukovníka a 1841 na plukovníka. Do penze odešel roku 1846 a v roce 1851 mu byla udělena čestná hodnost generálmajora.
Jeho jediná dcera Franziska (1821-1877) se roku 1839 v Ludwigslustu provdala za Karla Friedricha Ludwiga Georga von Levetzow (1813-1889).
Jan ŽUPANIČ - Michal FIALA
