Emanuel Max (1810–1901) patří k nejslavnějším českým sochařům 19. století. Narodil se v Janově u Sloupu v Čechách jako syn sochaře a řezbáře Josefa Františka Maxe (1765–1838). Stejné profesi se věnoval i jeho mladší bratr Josef (1804–1855). Jejich nejslavnějším dílem je nepochybně pomník maršála Radeckého, původně umístěný na Malostranském náměstí v Praze a dnes deponovaný v Lapidáriu Národního muzea. Vytvořil ale také sochu sv. Ludmily pro chrám sv. Víta v Praze a pracoval i pro řadu šlechtických rodů (Rohany, Schwarzenbergy aj.).
Za své zásluhy byl jmenován skutečným členem c. k. Akademie výtvarných umění ve Vídni, čestným občanem Královského hlavního města Prahy a nejvyšším rozhodnutím ze dne 15. října 1875 mu císař František Josef I. udělil Řád železné koruny III. třídy. Na jeho základě byl Emanuel 23. ledna 1876 povýšen do rytířského stavu s predikátem rytíř Max z Wachsteinu/Ritter Max von Wachstein a byl mu udělen erb odkazující na jeho profesi sochaře:
V modrém štítě ze skály vyniká anděl v nařaseném rouchu, který má pravou ruku, v níž drží vavřínový věnec, opřenu o štít a v levé ruce před sebou drží palmovou ratolest, vše stříbrné. Na skále u andělových nohou je přes šikmo položené sochařské železné dláto palicí dolů otočené a kosmo položené kladivo, obojí přirozené barvy. Anděl je v rozích štítu provázen čtyřmi zlatými hvězdami v rozích. Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přílby. Klenoty: I. rostoucí stříbrný dvojocasý lev s červeným jazykem, přikrývadla modro – stříbrná; II. dvě složená křídla, přední modré se čtyřmi zlatými hvězdami (2,2), zadní zlaté, přikrývadla modro – zlatá. Pod štítem se vine modrá páska se stříbrnou devizou WAHR, TREU, FEST.
Emanuel rytíř Max z Wachsteinu měl čtyři dcery a jeho rod po meči vymřel v první generaci.
Syn jeho bratra Gabriel rytíř von Max (1840–1915) byl v roce 1900 na základě rytířského kříže Řádu Bavorské koruny povýšen ad personam do bavorského rytířského stavu.
Michal FIALA – Jan ŽUPANIČ
