Lubienski (Łubieński)

Thomas Lubienski, polsky: Tomasz Andrzej Adam Łubieński, (1784-1870) se narodil 24. prosince 1787 v Szczytnikách ve Velkopolsku jako potomek vážené rodiny z Lubna v Kališském vojvodství herbu Pomian: Ve zlatě černá zubří hlava kosmo dolů probodená mečem. V klenotu je obrněná paže držící v nahé pečěsti meč se zlatým jilcem a záštitou.

Jeho otec Feliks Valerian Łubieński (1758–1848) byl 5. června 1798 povýšen do pruského hraběcího stavu a byl mu polepšen erb: Čtvrcený štít se zlatým okrajem a se srdečním štítkem, který má též zlatý okraj. V něm je ve stříbře černá zubří hlava kosmo probodená mečem. 1. v červeném stříbrný beran se zlatou zbrojí (herb Junosza po matce Tekle Katharině Bielińské [1767-1810]. 2. v modrém černá zubří hlava kosmo probodená mečem (odmiana herbu Pomian). 3. ve zlatě obrněný jezdec na černém koni s červeným sedlem držící v pravé ruce meč, na levé paži má navlečený oválný červený štít se stříbrným lotrinským křížem (odmaina herbu Pogoń Litewska po bábě Krystyně rozené knžně Sanguszko-Lubartowicz). 4. v zeleném červené kosmé břevno se třemi stříbrnými růžemi provázené dvěma stříbrnými kozly (variace na herb Szembek po bábě Paule Szembek). Na štítě spočívá hraběcí koruna a z ní vyniká obrněná paže se šavlí. Štítonoši jsou dva obrnění muži držící ve vnější ruce hnědý dřevec se stříbrným hrotem, červeným třapcem a se čtyřmí pery na přílbě, od středu modrým, stříbrným, červeným a černým stojící na zlatém postamentu.

V době Varšavského vévodství zastával úřad ministra spravedlnosti, matka Tekla Tereza roz. Bielińská herbu Junosza (1767–1810) byla velmi respektovanou spisovatelkou, básnířkou a spisovatelkou. 

Tomasz Andrzej se již v mládí se angažoval v tajných polských národních spolcích v Pruskem okupovaných částech Polska a po obsazení Varšavy Francouzi se stal Polské čestné gardy (Polska Gwardia Honorowa) sloužící Napoleonovi. V květnu 1807 se stal rytířem Čestné legie a zároveň byl jmenován velitelem švadrony gardových švališérů. Opakovaně se vyznamenal a roku 1810 získal rytířský kříž Řádu Virtuti Militari. 

Napoleon, císař Francouzů, mu udělil titul barona císařství a jeho rodový erb upravil následujícím způsobem: 

Čtvrceno se srdečním štítkem. Ten je modrý se stříbrnou býčí hlavou probodenou kosmo mečem hrotem dolů, vše stříbrné 1. v červeném stříbrné jehně (herb Junosza po matce Tekle Tereze). 2. baron-voják. 3. zlatý obrněný jezdec na zlatém koni držící v pravé ruce meč a v levé oválný štít s lotrinským křížem) (herb Pogoń Litewska – bába z matčiny strany Krystyna kněžna Sanguszko 4. v purpuru stříbrné kosmé břevno se třemi modrými lasturami provázenými dvěma zlatými, kosmo běžícími chrty – bába z otcovy strany Paula Szembek (parafráze na herb Szembek)

Lubienski se účastnil tažení do Ruska i ústupových bojů v Německu a Francii v letech 1812–1814. Po ukončení bojů se stal důstojníkem v ruském Polsku, ovšem po vypuknutí listopadového povstání se postavil na polskou stranu. Po porážce povstání se mu podařilo získat od Mikuláše I. milost a dosáhl též, že mu nebyly konfiskovány statky. Následně se zabýval zejména ekonomikou a zemřel 27. srpna 1870 ve Varšavě. 

29. ledna 1884 byl Józefu Witoldu von Łubieński uznán hraběcí stav v Rakousku. Erb z roku 1798 doznal následujících odchylek: 3. kůň je stříbrný, brnění též, štít modrý, kříž zlatý, sedlo je červené se zlatým lemem. 4. růže jsou zlaté, místo kozlů jsou přirození jeleni. Paže na koruně je stříbrná. Brnění štítonošů je stříbrné. Třapce na kopí jsou zlaté.

----------

Philippe Lamarque: L’Héraldique Napoléonienne. Saint-Étienne 1999, s. 289, 544, tab. 74.

Sławomir Górzyński: Aristokracja polska v Galiciji, Warszawa, 2009, s. 240-242. 

Friedrich Heyer von Rosenfeld, Ivan von Bojničić: J. Siebmacher’s grosses und allgemeines Wappenbuch..., Bd. IV. Abth. 14, Nürnberg 1905, s. 84, taf. 93.

 

Michal FIALA – Jan ŽUPANIČ

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com