Pozdější hejtman studentské legie Hanuss Georg (Jan Jiří, Hannß Jörg) Kauffer se narodil roku 1616 v Praze jako syn Jana Jiřího Kauffera a jeho manželky Elisabethy a byl pokřtěn v kostele sv. Tomáše na Malé Straně. Jeho otec Jan Jiří Kauffer starší (†1632) údajně pocházel z říše, odkud odešel do Čech, kde později (po roce 1616 a neznámo od koho) získal predikát z Arensdorfu a erb. V Archivu hlavního města Prahy se dochovala na listině z roku 1622 jeho pečeť, podle níž měl v erbu hlavu jednorožce s krkem a v klenotu dva rohy.
Jan Jiří Kauffer z Arensdorfu koupil již v roce 1595 za 1500 kop českých na Starém Městě pražském dům čp. 480/a U zlatého vlka, který po jeho smrti zdědila dcera Dorota (†před 1640), provdaná za Maxmiliána Pillera. Jan Jiří starší byl doktorem práv a v letech 1587–1628 zastával úřad apelačního rady. Nedlouho po bělohorské bitvě, v lednu 1622, se stal členem nechvalně známé Lichtenštejnovy komise k vyšetřování provinilých obyvatel v Českém království. Roku 1628 odešel ve vysokém věku do ústraní a o čtyři roky později zemřel.
Jan Jiří, či německy Hanuss Georg, mladší byl předurčen pro podobnou kariéru, a proto na pražské univerzitě studoval filozofii a práva. V této době se také poprvé vyznamenal, když pomáhal roku 1639 hájit Prahu proti švédskému generálu Banérovi. Studium Kauffer ukončil zřejmě před rokem 1641, to mu však nezabránilo v tom, aby se při dalším švédském obležení Prahy roku 1648 stal iniciátorem obnovení studentské legie a také jejím hejtmanem. Zvolení zřejmě neproběhlo bez problémů, protože později část studentů usilovala o jeho sesazení. Pod jeho velením legie bojovala na všech ohrožených místech, on sám se nejvíce vyznamenal při velkém švédském útoku 25. října 1648, kdy v čele studentů hájil rozvaliny novoměstských hradeb. Píkou údajně usmrtil deset švédských vojáků a ze svého místa neustoupil ani tehdy, když byl nepřátelskou střelou raněn do levé paže. Po skončení obléhání byl přijat v audienci císařem Ferdinandem III. a jako zvláštní vyznamenání dostal zlatý medailon s jeho podobiznou. Údajně se také zasloužil o povýšení řady členů legie do šlechtického stavu, což je nepravděpodobné, naopak zřejmě on vymohl studentské legii dlužný tříměsíční žold ve výši 5 000 zlatých a dalších 600 tolarů na ošetřování raněných a nemocných.
Za prokázané zásluhy jej císař Ferdinand III. dne 20. února 1649 jmenoval doktorem práv a apelačním radou a dne 29. března 1649 povýšil do šlechtického stavu s predikátem Kauffer ze Sturmwehru (Kauffer von Sturmwehr). Zároveň mu byl si nechal udělit nový erb, který v ničem nepřipomínal jednoduchý znak jeho otce. Není bez zajímavosti, že mu jako jedinému z příslušníků studentské legie byly uděleny dvě přílby:
Stříbrno-červeně čtvrcený štít s černým srdečním štítkem. V něm stojí [na zelené půdě] dělostřelbou poškozená hradební zeď, na kterou z levé strany po žebříku stoupá zlatý gryf s granátem v pravém spáru. V prvním a čtvrtém poli je dovnitř otočená modrá [obrněná] ruka držící partyzánu s červeným střapcem. Ve druhém a třetím poli se vidí černé orlí křídlo vyrůstající z černého orlího spáru, který drží doprava otočený červený praporec se stříbrným lvem. Na štítě stojí dvě korunované turnajské přílby, pravá s černo-zlatými, levá s červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem na první přílbě je rostoucí stříbrný dvojocasý lev držící v obou tlapách přes rameno položený meč se zlatým jilcem a záštitou. Druhá nese modrou, vpravo červeným, vlevo stříbrným křídlem ozdobenou, kouli, na které stojí postava Fortuny - zlatovlasá panna držící v pravé ruce vavřínový věnec, v levé bílé velum.
Přestože nebyl profesorem, stal se Kauffer roku 1652 děkanem právnické fakulty, posledním před vytvořením Karlo-Ferdinandovy univerzity. Roku 1654 se ale musel úřadu vzdát, protože podle instrukce pro apelační kolegium nebylo apelačním radům dovoleno souběžně vykonávat další funkce. Roku 1664 jako jeden ze soudců vyšetřoval známý případ pražského vrchního rabína Šimona Spira-Wedelese, obviněného z vraždy židovského chlapce, jenž přestoupil na katolickou víru. Jan Jiří Kauffer po sobě zanechal nejméně dvě děti, syny Jana Františka a Gerharda Františka, o jejichž osudech ale není nic bližšího známo.
ŽUPANIČ, Jan – FIALA, Michal, Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.
