Předkem rodiny je Daniel Jaroměřský, obchodník a měšťan Nového Města pražského. Zde roku 1639 koupil 2000 kop míšeňských dům čp. 473 U Duhů (též U tří duh) ve Svatohavelské čtvrti a další majetky, ke kterým roku 1641 připojil novoměstský dům ve čtvrti sv. Jindřicha č. p. 866 v ceně 300 kop míšeňských. Zároveň byl Jaroměřský hejtmanem staroměstské osmé měšťanské setniny, což svědčí o jak o jeho prestiži v obci, tak o jistých vojenských zkušenostech. Po Königsmarckově vpádu na Malou Stranu roku 1648 byl jedním z prvních, kteří se Švédům postavili, neohroženě bránil pražský most, pomáhal odrážet nepřítele od staroměstských břehů a útočil na něj na loďkách. Když Wittenberg oblehl Nové Město, stál se svou setninou u Horské brány. Svěřené místo hájil velmi statečně, a když byla brána nepřátelskou palbou téměř zničena, nechal odtud odtáhnout zbylá děla, aby se jich nezmocnil nepřítel, a to přesto, že jeho setnina byla neustále ostřelována a utrpěla citelné ztráty. Později byl jeho oddíl poslán k vltavskému břehu, jenž po odvelení studentské legie hájil od koželužny ležící u kláštera křížovníků nedaleko Karlova mostu až po Rejdiště (dnešní oblast náměstí Jana Palacha).
Za tyto zásluhy byl 20. září 1650 povýšen do českého šlechtického stavu s predikátem ze Strombergu/von Strohmberg a byl mu udělen erb:
Zlato-červeně čtvrcený štít. V prvním a čtvrtém poli se vidí polovičný korunovaný černý orel. Ve druhém a třetím poli je nad tekoucí řekou zelený vinohrad o třech pahorcích, z jehož prostředního vyniká obrněná ruka držící meč. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s černo-zlatými a červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem je český lev s mečem v pravé tlapě mezi dvěma křídly – pravé je černé se třemi zlatými šikmými břevny, levé červené se třemi stříbrnými břevny.
Daniel Jaroměřský ze Strombergu zemřel zřejmě roku 1679, kdy byla vyřízena jeho pozůstalost. Z ní vyplývá, že měl syna Františka Karla a dvě dcery – Alžbětu Eufrosinu provdanou Schmidovou a Annu Terezii provdanou Vejvodovou. Rod zřejmě vymřel Františkem Karlem, protože syn Anny Terezie, Jan Václav Vejvoda, byl 13. července 1746, na základě zásluh prokázaných během okupace Prahy Prusy roku 1744, povýšen do šlechtického stavu s erbem a predikátem svého děda.
-------------
ŽUPANIČ, Jan – FIALA, Michal, Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.
