Moritz Hinträger se narodil 5. srpna 1863 ve Vídni. 17. října 1880 narukoval v nejnižší hodnosti k pluku polního dělostřelectva č. 10, u něhož setrval do 29. dubna 1885 a odcházel jako kadet-dělostřelec k dělostřeleckému pluku č. 6. Hodnost poručíka získal 18. srpna 1888 u divizionu těžkého dělostřelectva č. 27, poté byl přeřazován k různým dalším jednotkám polního a horského dělostřelectva. Vypuknutí Velké války ho zastihlo v hodnosti majora (od 1. března 1913) u pluku polních kanonů č. 2. Jako velitel divisionu a později celého 2. pluku se účastnil na východní frontě bitvy u Kraśniku, operací jižně od Lublinu, u Strzyżówa, pak na Staniance u Potoka Wielikeho, Woly Potocke a na Wisłoce u Majdanu. 1. března 1915 byl povýšen na podplukovníka a v této hodnosti byl k 1. červenci poslán na odpočinek s místním využitím u technického vojenského výboru. Nejvyšším rozhodnutím z 31. května 1916 jej císař František Josef I. povýšil za více jak třicetiletou službu s účastí v boji do šlechtického stavu. Diplom měl být původně vydán 28. července 1916, ale vydal ho až 17. ledna 1917 Karel I. a udělil Hinträgerovi predikát von Majdan a erb:
Polcený štít. Vpravo je v červeném stříbrný gryf držící v pravém pařátu stříbrnou hvězdu. Vlevo v červeném jsou tři stříbrná kosmá břevna. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou tři pera, jedno modré mezi dvěma červenými.
Michal FIALA
