Na rozdíl od Arnsteinerů a Herzů pochází rodina Eskelesů z habsburské monarchie. Gabriel (zemř. 1718) se stal moravským zemským rabínem, jeho syn Isachar Berusch (1691–1753) byl rabínem v Mikulově a od roku 1725 také zemským rabínem.
Jeho syn Bernhard Eskeles (1753-1839) se narodil jako pohrobek šest měsíců po otcově smrti. Oženil s Cäcilií (Zipporou; 1760–1836), dcerou berlínského dvorního faktora a finančníka pruského krále Fridricha II. Daniela Itziga (1722-1799), čímž se stal švagrem finančníka Nathana Adama Arnsteinera (1749-1838) a příbuzným Salomona Herze (1743-1825). Všichni se stali společníky firmy N. A. Arnsteiner & Comp a v roce 1797 např. stáli u vzniku bankovní loterie, která monarchii vynesla deset milionů zlatých, za což císař František II. dne 6. listopadu 1797 všechny tři společníky povýšil do šlechtického stavu s čestným titulem šlechtic/Edler von a dal jim právo nosit v erbu polovinu císařského orla. Listinou se stejným datem byl Eskelesovi udělen znak:
Modrý štít se stříbrným kůlem, ve kterém se vidí okřídlená Merkurova hůl přirozené barvy. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s modro-stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou na tři pera – stříbrné mezi modrými.
Herz z firmy záhy odešel, ale bankovní dům Arnstein & Eskeles existoval ještě déle než půlstoletí. Zatímco Arnstein byl do stavu svobodných pánů povýšen již v roce 1798, Eskelesův vzestup byl pomalejší. Nejvyšším rozhodnutím ze 12. března 1810 jej František I. za jeho zásluhy o realizaci finančních obchodů ve prospěch monarchie povýšil do rytířského stavu. Diplomem z 8. dubna 1811 pak získal predikát rytíř/Ritter von a polepšený erb:
Stříbrno-modře polcený štít. V pravé polovině vyrůstají na olistěném vinném stonku dva modré hrozny, v levé jsou dvě dvojice vzájemně propletených okřídlených hadů přirozené barvy, kteří jsou k sobě přivráceni hlavami a zrcadlově totožní. Na štítě stojí dvě korunované turnajské přílby s modro-stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou na každé tři pera – stříbrné mezi modrými.
V rakouském finančnictví hrál Bernard důležitou roli i po Napoleonově porážce. Podílel se například na založení rakouské Národní banky a Vídeňské spořitelny, nové organizaci evropského peněžního trhu a byl známý také jako mecenáš. Za tyto zásluhy byl listinou z 29. září 1822 povýšen do stavu svobodných pánů s predikátem svobodný pán/Freiherr von a byl mu polepšen erb:
Čtvrcený štít se stříbrným srdečním štítkem, ve kterém se vidí na olistěném vinném stonku dva modré hrozny. První a čtvrté pole hlavního štítu je zlaté s polovinou černého orla s červeným jazykem, druhé a třetí je modré s dvojicí vzájemně propletených okřídlených hadů přirozené barvy, kteří jsou k sobě přivráceni hlavami. Na štítě je koruna svobodných pánů a na ní stojí tři korunované turnajské přílby. Prostřední s černo-zlatými přikrývadly nese černého orla s červenými jazyky, krajní s modro-stříbrnými přikrývadly pak každá tři pera – stříbrné mezi modrými. Štítonoši jsou dva jeřábi přirozené barvy stojící na pásce s heslem PATRIAE SUISQUE.
Bernhard Eskeles se stal jediným židem, který získal tři šlechtické tituly za sebou. Zajímavé je, že stejný den bylo do rakouského stavu svobodných pánů povýšeno i pět bratrů Rothschildů.
V manželství se zmíněnou Cäcilií měl dceru Marii Annu Cäcilii (1801–1862), jež v roce 1824 konvertovala ke katolictví a v následujícím roce se provdala za Franze hraběte Wimpffena (1797–1870).
Syn Denis (Daniel) (1803–1876) přestoupil ke katolictví v roce 1825. Po smrti svého otce se stal šéfem bankovního domu Arnstein & Eskeles, ale prohrál ostrý konkurenční boj s Rothschildy a musel roku 1859 vyhlásit úpadek. Zbytek jeho majetku byl rozdělen mezi jeho šest dcer. Nejstarší z nich, Helene (1837–1899) se roku 1853 provdala za Ludwiga svobodného pána Gablenze (1814-1874), a ještě za Denisova života, roku 1873, získala pro sebe a své děti povolení spojit své jméno a erb s otcovým a psát se von Gablenz-Eskeles.
---------
Županič, Jan. Židovská šlechta podunajské monarchie. Mezi Davidovou hvězdou křížem, Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2012.
Županič, Jan a Fiala, Michal. Nobilitas Iudaeorum. Židovská šlechta střední Evropy v komparativní perspektivě, Praha : Agentura Pankrác, 2017.
