Vinzenz Augustin se narodil 27. března 1780 v Pešti. Roku 1794 vstoupil do armády jako kadet pěšího pluku č. 15. Roku 1799 se v hodnosti poručíka účastní tažení na Rýn, kde se 14, května vyznamenal při dobytí Luciensteigu. V listopadu téhož roku se účastní tažení do Itálie, vyznamenává se v boji na Rivieře di Genua a při útoku na Mezzalunu. Roku 1800 je povýšen na nadporučíka. Po uzavření Lunévillského míru studuje na vojenské akademii ve Wiener Neustadtu matematiku, roku 1803 se tam stává asistujícím profesorem. Roku 1806 se podílí na triangulaci, roku 1809 je v hodnosti hejtmana přidělen ke generálnímu štábu arcivévody Karla, který velmi ocenil jeho relaci o bitvě u Wagramu. Roku 1813 je v generálním štábu knížete Schwarzenberga, účastní se bitvy u Chlumce. Díky jeho řízení ženijních prací padla pevnost Friedrichsort. Poté odjíždí do Londýna studovat použití raket. Roku 1814 zřizuje rakouský raketový sbor vyzbrojený raketami Congreve, jehož je až do roku 1838 velitelem. Mezitím byl roku 1818 povýšen na podplukovníka, 1821 na plukovníka, 1831 na generálmajora a 1838 na polního podmaršálka. Současně se podílí na modernizaci pěchotních pušek rakouské armády. Roku 1848 je mu svěřena výstavba dělostřeleckého arzenálu, 1849 je povýšen na polního zbrojmistra. Umírá ve Vídni 8. března 1859. Za své zásluhy byl oceněn udělením Řádu Železné koruny a Leopoldova řádu, 16. dubna 1822 byl povýšen do stavu svobodných pánů a byl mu udělen erb:
Polcený štít. Vpravo v červeném je do středu obrácený korunovaný zlatý lev s červeným jazykem. Vlevo v modrém je svisle postavený meč se zlatým jilcem a záštitou, na jehož čepeli je navlečený přirozený vavřínový věnec. Na štítě spočívá koruna svobodných pánů a na ní korunovaná turnajská přílba s červeno – zlatými a modro – stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou dvě rozevřená černá křídla, mezi nimi meč ze štítu.
Z dvojího manželství s Theresií Haller (*Wiener Neustadt, 11. října 1783, +tamže, únor 1840, oo tamže, 1. II. 1807) a s Theresií Rößler (*Wiener Neustadt, 16. ledna 1813, +Linz, 17. dubna 1891, oo Vídeň, 21. březen 1842) měl celkem deset dětí, z nichž vojenské dráze se věnovali Ferdinand (* 22. XI. 1807, +1861, polní podmaršálek), Theodor (*Wiener Neustadt, 19. února 1819, +Melk, 18. července 1889, major) a August (*Vídeň, 27. června 1843, +Linz, 6. března 1921).
von Wurzbach, Constant: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich, I. Th., Wien 1856, s. 90-91.
Michal FIALA
