Karl Ludwig Arnholt se narodil roku 1808 v Hamburku. Po svém propuštění z dánského vojska v hodnosti poručíka dělostřelectva vstoupil roku 1828 do rakouské armády jako kadet u 9. pěšího pluku. Roku 1831 je povýšen na fendrycha a později téhož roku na podporučíka, od roku 1835 je nadporučíkem. Roku 1838 je přeložen k pluku tyrolských myslivců, v jehož řadách se roku 1844 stává místokapitánem, 1854 hejtmanem a 1850 majorem. Roku 1853 je odeslán na odpočinek, z něhož je povolán zpět do služby roku 1858 jako místní velitel ve Vicenze, kde slouží do ztráty Lombardie roku 1859. Mimo to v letech 1831-1837 postupně působí jako adjutant praporu, brigády a divize. Po vypuknutí nepokojů v Itálii roku 1848 byl umístěn v Lodi, kde až do příchodu rakouského vojska bránil most přes Addu proti nepřátelům. 15. dubna 1848 se účastnil bojů u Castel Dublino, pak se svou divizí vyčistil Valsugano od povstalců, přičemž je zatlačil až k Le Tezze, účastnil se bojového tažení přes Monte Baldo do Malcesiny a u Stora bránil údolí Ledro před vzbouřenci z Rocca d’Anfo. 22. května 1848 se účastnil boje u Ponte Caffaro, 25. července u Ponale a 4. srpna u Milána. 23. března 1849 prokázal svou statečnost v bitvě u Novarry, za což obdržel nejvyšším rozhodnutím ze dne 10. dubna 1851 Vojenský záslužný kříž.
Za dlouholetou službu jej císař František Josef I. listinou danou ve Vídni 19. prosince 1860 povýšil do šlechtického stavu, udělil mu predikát von Danneburg a erb:
Polcený štít. Vpravo v modrém je stříbrný meč, vlevo ve stříbře jsou dvě modrá břevna. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je obrněná paže držící meč se stříbrným jilcem a záštitou.
Michal FIALA
