Adamovič von Waagstätten

Egidius Adamovič se narodil 1. května 1861 v Dobříši, ale domovsky příslušný byl do Hostinného. 5. května 1878 je odveden v nejnižší hodnosti k pěšímu pluku č. 18. 6. srpna 1879 se stává titulárním desátníkem. Jako kadet pěšák titulární šikovatel přechází 15. srpna 1880 k pěšímu pluku č. 13. V jeho řadách pokračuje jako kadet desátník titulární šikovatel (od 16. ledna 1881), kadet zástupce důstojníka (od 15. května 1881), až se 1 května 1883 stává poručíkem. Na nadporučíka je povýšen 18. srpna 1888 a na hejtmana 1. listopadu 1894. 1. listopadu 1907 je převelen k pěšímu pluku č. 15, a to v hodnosti majora. 1. listopadu 1911 získává hodnost podplukovníka a 1. srpna 1914 plukovníka. 19. ledna 1915 je jmenován velitelem pěšího pluku č. 97, 21. května 1915 je pověřen velením doplňovacího praporu pěšího pluku č. 102 v Békéscsabě. 1. srpna 1916 je poslán na odpočinek s ponecháním současného služebného postu. 11. února 1918 získává hodnost titulárního generálmajora. Za více jak třicet let služby v armádě s účastí v boji v letech 1914-1917 na severní frontě jej císař Karel I. povýšil nejvyšším rozhodnutím ze dne 25. srpna 1917 do šlechtického stavu. Listinou danou ve Vídni 24. ledna 1918 mu udělil predikát von Waagstätten (podle rodného příjmení jeho manželky; původně chtěl predikát von Ermauth po svém strýci Johannu Adamoviczovi von Ermauth, který zemřel roku 1902) a erb jeho staršího bratra Karla šlechtice von Adamović. k čemuž dostal od něj a jeho dcery Ludmilly svolení 22. února 1917:

Ve štítě je stříbrný kůl se třemi červenými hvězdami. Vpravo stojí v černém na zeleném trávníku obrněný muž se dvěma zlatými pery na přílbě se zavřeným hledím držící v pravé ruce meč se zlatým jilcem a záštitou, jehož čepel si opírá o rameno, levou ruku drží ústí pochvy. Vlevo je v modrém zlatý lev s červeným jazykem držící v pravé přední tlapě šavli se zlatým jilcem a záštitou. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s černo – zlatými a modro - zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dvě složená křídla, přední dělené zlato - černě, zadní opačně, mezi nimi rostoucí zlatý lev s červeným  jazykem držící v pravé tlapě meč se zlatým jilcem a záštitou.

Egidius Adamovič von Waagstätten zemřel 1. června 1930, zanechav po sobě syna a dceru.

 

Michal FIALA

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com