Archivováno NK ČR

Zatočil z Löwenbrucken

Jan Norbert Zatočil (†1691) pocházel z poddanské rodiny ze Sedlčan, kde se narodil se okolo roku 1630. Jeho otec Václav byl lobkovickým knížecím rychtářem, matka Markéta Zlouže, dcerou bývalého sedlčanského primátora. Jan Norbert v Praze absolvoval nižší i vyšší studia a v květnu 1648 byl promován bakalářem filozofie. Za obležení pražských měst roku 1648 bojoval jako mušketýr v sedmém oddíle desátníka Wunsche studentské legie a vyznamenal se v bojích na Karlově mostě i při posledním velkém švédském útoku 25. října 1648 na novoměstských hradbách. Po uzavření míru studoval na právnické fakultě a v červenci 1651 jej Václav Eusebius z Lobkovic propustil z poddanství. Zatočil se usadil na Starém Městě pražském, kde se stal radním písařem a roku 1652 koupil ve Svatohavelské čvrti za 850 zl. staroměstský dům čp. 424 U tří schůdků (zvaný též U Fukáčků), dodnes stojící na Uhelném trhu. Za zásluhy prokázané při obraně pražských měst byl dne 5. července 1659 povýšen do českého šlechtického stavu jako Zatočil z Löwenbrucken (Zatoczil von Löwenbrucken) a byl mu udělen erb:

V modrém štítě se vidí most se dvěma oblouky, kterými protéká řeka, na jehož pravé straně stojí dvě košatiny. Za mostem vyrůstá zlatý dvojocasý korunovaný lev, který v pravé tlapě drží meč a levou má položenou na levé košatině. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s černo-zlatými a červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou dvě křídla, pravé červené se třemi šikmými stříbrnými břevny, levé černé se třemi kosmými zlatými břevny. Mezi nimi vyrůstá lev ze štítu držící v pravé tlapě zelený vavřínový věnec, ve kterém se vidí zlaté litery L. I.

Později se stal staroměstským syndikem a roku 1678 kancléřem. Roku 1684 vydal své vzpomínky na obranu Prahy roku 1648 nazvané „Leto- a dennopis, tj. celého královského Nového a Starého měst Pražských léta 1648 patnácte neděl trvajícího obležení švédského pravdivé a ubezpečlivé vydání“, které se dočkaly několika vydání a byly záhy přeloženy do němčiny. Zemřel roku 1691 na Starém Městě pražském ve čtvrti sv. Martina.

Jan Norbert Zatočil z Löwenbrucken byl třikrát ženat. Jeho první manželkou byla Anna (†1662), druhou Anna Reismanová z Risenberka (†1669) a (od 1671) byla Anna Kateřina Lavínová z Ottenfeldu (†1712). Z druhého manželství měl syna Ignáce Felixe (1665– po 1704), který byl od roku 1694 ženatý s Lidmilou Kučerovou z Ostenberka a roku 1699 se stal staroměstským radním. Zřejmě druhým synem Johanna Norberta byl Václav (†1724/26). Další člen rodu Jan Václav (asi 1688–1775), syn jednoho z výše uvedených bratrů, byl v letech 1733–44 soudním přísedícím a v letech 1748–49 perkmistrem hor viničných. Jeho syn Jan (někdy uváděný také jako Václav nebo Jan Václav) Zatočil z Löwenbruken (1728/33–1794) se stal duchovním a žil v Praze. Roku 1766 se stal farářem u sv. Haštala, roku 1772 u sv. Martina, roku 1780 u Matky Boží na Louži a od roku 1785 u sv. Jindřicha. Roku 1786 byl zvolen vyšehradským kanovníkem a zemřel roku 1794 jako poslední člen rodu.

ŽUPANIČ, Jan – FIALA, Michal, Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.

NáhledPřílohaVelikost
Zatocil.jpgZatocil.jpg161.51 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře