Archivováno NK ČR

Wittich ze Streitfeldu

Jan Kryštof Wittich pocházel z Přísečnice u Chomutova. V Praze studoval od listopadu 1647 na filozofické fakultě a zde jej také zastihlo švédské obležení v červenci následujícího roku. Jako mušketýr čtvrtého oddílu desátníka Luby (později Hotovetcia) bojoval se účastnil všech bojů od vzniku studentské legie až do uzavření míru. Po skončení války byl v květnu 1649 promován bakalářem a v srpnu 1650 se stal magistrem filozofie. Od roku 1650 studoval v Praze práva. Za své zásluhy o obranu Prahy byl dne 13. listopadu 1657 povýšen do šlechtického stavu s predikátem ze Streitfeldu (von Streitfeld) a byl mu udělen erb: Zlato-červeně čtvrcený štít. V prvním a čtvrtém poli je polovičný černý korunovaný orel. V ostatních dvou polích se vidí obrněná ruka držící ve druhém poli zápalnou hůl s hořícími doutnáky, ve třetím meč se zlatým jilcem a záštitou a zeleným vavřínovým věncem navlečeným na čepel. Na štítě stojí turnajská korunovaná přílba s černo-zlatými a červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou stříbrno-červeně a zlato-černě dělená křídla mezi kterými stojí stříbrný dvojocasý lev držící v pravé přední tlapě meč s věncem ze třetího pole štítu.
 
Po ukončení studií se usadil ve Slezsku, kde později jeho syn Melchior (*zřejmě 1654) působil jako sekretář v úřadu vrchního hejtmana. Tutéž funkci vykonával i Melchiorův syn Melchior Joseph Johann (*zřejmě 1675), který byl později císařem Karlem VI. jmenován císařským zástupcem v Goldbergu (dnes Złotoryja). Bližší genealogické údaje bohužel není možné zjistit, protože matriční záznamy až do roku 1703 shořely při požáru lehnického zámku a kaple roku 1711.
 
 Když se Slezsko za válek o dědictví rakouské stalo součástí Pruska, odešel syn Melchiora Josepha Johanna Melchior Josef Wittig (*1716) do Prahy, kde se spolu se syny Jindřichem Melicharem a Josefem Janem usadil na Novém Městě. Spolu s nimi zde v červenci 1745 složil přísahu věrnosti městu. Jeho starší syn Josef Jan (1734-1798) byl auditorem a zemřel pravděpodobně svobodný. Pokračovatelem rodu tak byl jeho druhý syn Melichar (1735-?), radní správce a měšťan Nového Města pražského. Jsou známi čtyři jeho potomci, dvě dcery a dva synové. Starší Melchior (1755-1837), byl známým lihovarníkem. Vlastnil dům nedaleko kláštera Na Františku, byl pražským radním a řadu let také představitelem chudobince u sv. Haštala. Byl dvakrát ženatý. Jeho jediným potomkem byla dcera Anna (*1782), provdaná Krausová.
 
Druhorozený Karel Michael Jan Kašpar (*1757-?) byl dvacet let úředníkem a od roku 1793 působil jako hospodářský rada hraběte Windisch-Graetze. Na přelomu 18. a 19. století se usadil na Moravě. Koupil zde statek Česká Olešná v Jihlavském kraji, který koupil od Heinricha rytíře von Holle a jeho manželky Anny spolu se zámkem a hospodářskými budovami za 86 000 zl. Během války roku 1805 byla Česká Olešná vypleněna projíždějící francouzskou armádou a podle úředně potvrzených rekvizicí byl od listopadu 1805 do ledna 1806 francouzskou armádou na statku zabaven inventář v celkové hodnotě 3160 zl., 48 kr. Wittich později upsal 4000 zlatých na státní obligace a 6. ledna 1808 požádal o udělení rytířského stavu a inkolátu. Bylo mu vyhověno a dne 20. ledna 1809 jej císař František I. povýšil do rytířského stavu, potvrdil mu zděděný predikát a polepšil erb: Zlato-červeně čtvrcený štít. V prvním a čtvrtém poli je polovina černého korunovaného orla. V ostatních dvou polích se vidí obrněná ruka držící ve druhém poli meč se zlatým jilcem a záštitou a se zeleným vavřínovým věncem navlečeným na čepeli, ve třetím pak zápalnou hůl s hořícími doutnáky. Na štítě stojí dvě korunované turnajské přílby, pravá s černo-zlatými a levá s červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem na pravé přílbě jsou zlato-černě dělená otevřená křídla, na levé stříbrný dvojocasý lev držící v pravé přední tlapě meč se zeleným vavřínovým věncem na čepeli.
 
Ze dvou manželství měl Karel rytíř Wittich celkem pět dětí, z toho tři syny. Nejstarší Karel (1788-1865), byl poštmistrem v Plzni a Českých Budějovicích. Roku 1820 se připomíná jako ingrosista státní účtárny v Brně a od roku 1833 byl úředníkem státní účtárny v Praze. Alfréd (1796-1857) byl hejtmanem polních myslivců a Melchior (1806-?), majitel statků Rašovice a Malé Křtěnovice, se připomíná v první polovině 19. století jako konceptní praktikant u dolnorakouské vlády.
 
Županič, Jan – Fiala, Michal, Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.
 

NáhledPřílohaVelikost
Wittich ze Streitfeldu (1657)Wittich ze Streitfeldu (1657)154.75 KB
Wittich ze Streitfeldu (1809)Wittich ze Streitfeldu (1809)156.53 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře