Archivováno NK ČR

Werner z Geierspergu

Balthasar Werner dvanáct let zastával úřad důchodního a obilního písaře na císařských panstvích Brandýs, Benátky a Příchov. Dne 10. července 1628 mu Šimon Brosius z Horštejna, arcibiskup trapezuntský, probošt metropolitní kapituly u sv. Víta, z pravomoci palatina predikát z Geyerspergu (von Geyersperg) a erb:

Dvakrát děleno modře, zlatě a červeně. V patě štítu zelený pahorek, na něm se vidí vzlétající černý, zlatě korunovaný sup s červeným jazykem. Na štítě spočívá kolčí přílba s modro-zlatými a červeno-stříbrnými přikrývadly a s modro-červenou točenicí. Klenotem je zelený pahorek a na něm sup ze štítu.
 
Nejpozději roku 1629 se usadil na Starém Městě pražském. Také se zde oženil a to se členkou zdejší měšťanské rodiny Hořovských. V Praze se Wernerovi podařilo získat značný majetek. Na Starém Městě koupil roku 1629 za 2950 kop míšeňských dům v Dlouhé třídě (v Týnské čtvrti) č.p. 706 zvaný Na koberci, konfiskovaný Sigmundu Celestýnovi jinak Nebeskému z Freifeldu. Roku 1640 koupil za 750 zl. ve Svatomikulášské čtvrti dům č.p. 926a U zelené mříže, který ale roku 1648 prodal za 1000 zl. Tamtéž držel od srpna 1643 pusté domy č,p. 852 U Pachovských a čp. 847b a od roku 1649 spáleniště, na němž stával dům č.p. 853b. Na Novém Městě pražském ve čtvrti sv. Petra pak držel pustý malý dům č.p. 1247 zvaný Stará lednice, který roku 1645 prodal za 40 zl. Na Starém Městě se také stal radním a devět let zastával byl hejtmanem jedné městské setniny. Během obležení Prahy Švédy roku 1648 prokazoval obráncům i císaři cenné služby a byl 24. června 1649 Ferdinandem III. povýšen do šlechtického stavu s predikátem z Geierspergu (von Geiersberg) byl mu polepšen erb:

Dělený štít. V pravém zlatém poli je polovina černé korunované orlice se zlatým říšským jablkem ve spáru. Levá polovina štítu je červená s modrou šikmou patou. V horní části pole stojí na zlatém trojvrší zlatý český lev se zlatým žezlem v pravé tlapě, v dolní je železný hořící granát. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s červeno-stříbrnými a černo-zlatými přikrývadly. Klenotem je černá, císařskou korunou korunovaná, orlice se zlatou iniciálou F III na prsou.
 
Balthasar Werner z Geierspergu měl syna Bartoloměje, jehož žena se jmenovala Marta, a dceru, která se provdala za Jana Jindřicha Šafbergera z Treybergu ze staroměstské patricijské rodiny.


ŽUPANIČ, Jan – FIALA, Michal, Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.

NáhledPřílohaVelikost
Werner.jpgWerner.jpg142.52 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře