Archivováno NK ČR

Stiassny z Elzhaimu

Rod Stiassnych patřil mezi staré židovské rodiny, které v 19. století získali významnou pozici v rakousko-uherské ekonomice. Josef a Nathan Stiassni vlastnili významnou textilní továrnu v Brně. Později nobilitovaný Felix Stiassny (1867-1938) byl synem Wilhelma (1834-1918), jež pocházel z uherské obce St. Georgen am Leithagebirge (dnes ležící v Burgenlandu), a Charlotte rozené Frölichové (1841-1925), narozené v Prostějově. Mladší z Charlottiných bratrů, Arnold (1839-1924), významný textilní podnikatel, byl roku 1914 povýšen do šlechtického stavu s predikátem „Frölich šlechtic z Fanyonu“.
 
Wilhelm Stiasstny převzal po svém otci firmu „H. Stiassny´s Söhne“, která obchodovala s textilem a vlastnila také mechanickou přádelnu v Rychnově nad Kněžnou. Později s rodinou přesídlil do Vídně, kde se narodil Felix i jeho bratr Eduard (1869-1938). Felix po dokončení pěti tříd gymnázia studoval na obchodní škole v Drážďanech a c. k. odborné škole textilního průmyslu ve Vídni. Tři roky pak pobýval v Británii, kde získal řadu zkušeností a velmi cenné kontakty. Roku 1892 se stal společníkem v otcově podniku, jehož hlavní centrum bylo tehdy již ve Vídni. Před první světovou válkou Stiassny zaměstnával přes 400 dělníků a jeho patřil mezi významné rakouské velkoprůmyslníky. Podobně jako jeho brněnští příbuzní udržoval i on styky s Orientem a zámořím. Byl držitelem perského řádu Slunce a lva II. třídy a honorárním konzulem Venezuely v Rakousko-Uhersku. V monarchii financoval také řadu dobročinných projektů. Za své zásluhy se roku 1902 stal rytířem řádu Františka Josefa a o čtyři roky později mu bylo vysloveno nejvyšší uznání. Poté, co významným způsobem přispěl na stavbu spolkového Domu císařovny Alžběty (Kaiserin Elisabethheim) ve Vídni, povýšil jej František Josef I. nejvyšším rozhodnutím z 9. června 1911 do šlechtického stavu. Listinou z 28. července téhož roku pak získal predikát Stiassny šlechtic z Elzhaimu (Stiassny Edler von Elzhaim) a erb:
 
Zlato-modře čtvrcený štít. V prvním a čtvrtém poli je modré kosmé břevno, ve kterém se vidí zlatý tkalcovský člunek. Ve druhém a třetím poli vějířovitě vyrůstají tři zlaté růže na zlatých olistěných stoncích. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s modro-zlatými přikrývadly. Klenotem jsou tři paví pera – modré mezi zlatými.
 
Roku 1894 se ve Vídni oženil s Charlottou Eliasovou (1874-1938), s níž měl syny Georga Johannese (*1897) a Johannese Waltera Eduarda (*1907).

NáhledPřílohaVelikost
Stiassny šlechtic z Elzhaimu (1911)Stiassny šlechtic z Elzhaimu (1911)171.58 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře