Archivováno NK ČR

Sichrovsky

Rod Sichrovských odvozoval svůj původ od severočeského Sychrova, ale předtím, než jeho příslušníci roku 1793 přesídlili do Vídně, žili v západočeském Čachrově. Nejvýznamnější postavou byl bezesporu Heinrich (1794-1866).
Narodil se již ve Vídni, kde se jeho otec, jeden z mála židů, kteří získali v metropoli právo k pobytu, živil jako obchodník. Otec také rozhodl o jeho budoucí kariéře a snažil se jej nasměrovat pro praktický život. Po absolvování nižší školy byl Heinrich zapsán na vídeňskou reálnou akademii u Svaté Anny, které zastupovala tehdy neexistující polytechnický institut. Po ukončení studií vystřídal několik zaměstnání, než zakotvil jako zplnomocněný zástupce (Prokuraführer) velkoobchodu H. Biedermann´s Söhne. Ve službách tohoto podniku procestoval Sichrovsky velkou část Evropy a o své zážitky pečlivě zaznamenával do deníku. Během svých cest navštívil i Anglii. Zcela jej oslnil hospodářský vzestup této země a jeho obdiv patřil zejména železnici. Zážitek z cesty po nově otevřené trati mezi Liverpoolem a Manchesterem jej natolik uchvátil, že se rozhodl prosadit vybudování železnice také v Rakousku. Na projektu začal spolupracovat s Franzem Xaverem Riepelem, profesorem polytechnického ústavu ve Vídni, a Leopoldem von Werheimstein, prokuristou bankovního domu Rothschildů. Jejich plán počítal s výstavbou trati, jež by propojila hlavním město se solnými doly v Haliči. Projekt zaujal finančníka barona Salomona Rothschilda, který po poradě se svým bratrem Nathanem, zástupcem londýnské pobočky rodinné banky, přislíbil finanční podporu. Původně se mělo jednat o koněspřežnou železnici, ale s ohledem na zkušenosti z Anglie se přistoupilo k budování železnice parní. Výsledkem byl plán tzv. Severní dráhy císaře Ferdinanda, jejíž koncesi podepsal císař Ferdinand I. 4. března 1836. Protože projekt byl nakonec pro Rothschildy příliš nákladný, došlo k vytvoření akciové společnosti, která měla na svém kontě roku 1836 již 27 milionů zlatých. Heinrich Sichrovsky byl jmenován generálním sekretářem dráhy a do jeho kompetence spadaly hospodářské a obchodní záležitosti. Nedlouho před smrtí, 1. června 1864, jej valná hromada akcionářů jmenovala dokonce ředitelem celé Severní dráhy.
Sichrovsky se zasloužil nejen o vznik dráhy, ale podporoval i výzkum a modernizaci v oblasti dopravy. Byl také jedním z prvních, kdo se snažili o zlepšení sociálního postavení zaměstnanců. Svými podřízenými byl prý velmi oblíben. Ti také při příležitosti jeho padesátin dohodli výrobu zvláštní lokomotivy, jež byla do provozu uvedena roku 1845. Šlo o postříbřený stroj na jehož přední části se nacházel zlatý věnec, v jehož středu bylo vepsáno věnování.
Kromě dalších humanitárních aktivit Sichrovsky aktivně podporoval své souvěrce a patřil mezi přední postavy vídeňské židovské obce. Od roku 1819 stál v čele zdejšího pohřebního bratrstva (Chevra kadiša de-gomlej chasadim) a od roku 1825 spolupracoval na vybudování vídeňské synagogy. Roku 1830 byl jmenován představeným modlitebny na Seitenstettengasse. Podílel se také na založení židovského řemeslnického spolku. Po smrti Michaela Lazara Biedermanna roku 1843 byl zvolen do vysoce prestižního úřadu předsedy vídeňské izraelitské náboženské obce. Roku 1859 se funkce vzdal. Svou činnost v náboženské obci ale neukončil, protože byl okamžitě jmenován do její rady.
Heinrich proslul i svou humanitární činností. Založil např. tzv. Sichrovského nadaci. Ta vznikla roku 1862, kdy Heinrich získal jako uznání své pětadvacetileté činnosti u Severní dráhy od ředitelství zvláštní odměnu ve výši 6000 zlatých. Tu ale obratem přeměnil v nadaci určenou na podporu pěti hlídačů Severní dráhy, kteří u firmy pracovali alespoň pět let a svědomitě vykonávali své povinnosti. Byl také známým mecenášem básníků, umělců a herců a také vydal několik prací. Podporoval i školství, nemocnice a chudé a potřebné a byl členem řady dobročinných spolků.
Za revoluce v letech 1848-1849 stál jednoznačně na straně vlády. Jeho služby byly 3. června 1849 oceněny nejvyšším uznáním a nejvyšším rozhodnutím z 24. března 1850 mu pak císař František Josef I. udělil nedlouho předtím založený zlatý Záslužný kříž. Devět let nato, 6. listopadu 1859 pak byly jeho služby oceněny rytířským křížem řádu Františka Josefa. Od roku 1850 byl Sichrovsky čestným občanem města Vídně. Kromě rakouských řádů a vyznamenání získal Heinrich také pruský řád Červené orlice IV. (1850) a III. třídy (1861) a turecký řád Medžidie IV. třídy (1857). Nejvyšším listem daným v Schönbrunnu 25. června 1866 mu pak František Josef udělil řád Železné koruny III. třídy. Heinrich, který byl v této době již vážně nemocný, využil nabízené přiležitosti a o pouhé tři dny později požádal o povýšení do rytířského stavu. Listinou z 9. července 1866 mu byl udělen rytířský titul s predikátem rytíř Sichrovsky (Ritter von Sichrovsky) a erb:
Ve zlatém štítě černé kosmé břevno provázené nahoře černým šípem, který má místo opeření kruh, dole černým koněm s červeně okřídlenýma zadníma nohama a s červenými kopyty, z jehož chřípí šlehá oheň. Na štítě stojí dvě korunované turnajské přílby s černo-zlatými přikrývadly. Klenotem na pravé jsou dvě zavřená zlatá křídla, každé s černým kosmým břevnem, z levé pak vyrůstá kůň ze štítu. Pod štítem je zlatá páska s černým heslem Jungit initio finem.
Heinrich rytíř Sichrovsky zemřel v Badenu u Vídně 10. července 1866, dříve než byla listina dokončena. Předána proto byla jeho manželce Betty rozené Kohnové.
 
ŽUPANIČ, Jan. Židovská šlechta podunajské monarchie. Mezi Davidovou hvězdou křížem, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012

NáhledPřílohaVelikost
Sichrovsky (1866)Sichrovsky (1866)152.13 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře