Archivováno NK ČR

Janiczek von Wołosianka

Wladimir Janiczek se narodil 15. prosince 1860 v Brně Antonu Janiczekovi a Ottilii von Haberler. Do armády byl odveden v den svých sedmnáctých narozenin 15. prosince 1877 k pěšímu pluku č. 49 jako vojín. 17. ledna 1878 se stal titulárním desátníkem, 26. června 1878 titulárním četařem, 27. prosince 1878 titulárním šikovatelem, kadetem je od 18. srpna 1879, kadetem titulárním desátníkem od 26. října 1879, kadetem zástupcem důstojníka od 1. března 1880. Hodnosti poručíka dosahuje 1. listopadu 1882. V této hodnosti je 1. května 1882 odvelen k pěšímu pluku č. 8 a 1. září 1882 k pěšímu pluku č. 81, v jehož řadách je 1. května 1886 povýšen na nadporučíka. 29. září 1890 je přidělen ke generálnímu štábu 34. pěší divize, 1. května 1892 je povýšen na hejtmana 2. třídy. 27. října 1892 je přeložen k 4. pěší divizi a 1. května 1893 je povýšen na hejtmana 1. třídy a přidělen ke sboru generálního štábu. Od 18. září 1893 učí na kadetní škole ve Valdicích, 1. září 1895 se vrací ke generálnímu štábu. 17. října 1895 se dostává k 4. pěší divizi, 1. listopadu 1896 je přeložen k 8. pěšímu pluku. 1. května 1898 se stává majorem a přechází k 15. sborovému velitelství, 1. listopadu 1900 se dostává k 1. pěší divizi a 1. listopadu 1901 dosahuje hodnosti podplukovníka. 21. října 1902 je jakožto štábní podplukovník přeložen k zeměbraně, a to k pěšímu pluku č. 18 v Przemyślu, 30. března 1905 přechází k 13. pěšímu pluku do Olomouce a 8. ledna 1910 k 35. pěšímu pluku do Złoczówa. Od 1. listopadu 1910 působí jako generálmajor na velitelství zemské obrany v Innsbrucku, odkud 18. října 1912 přechází k 43. zeměbranecké brigádě, u níž slouží až do 31. května 1913. S platností od 1. června 1913 je odeslán na odpočinek. Po vypuknutí Velké války je aktivován a přidělen k domobraně. 10. září 1914 se stává velitelem 12. teritoriální brigády. 26. října 1914 během bojů u Wołosianky „na špici svého odřadu padl smrtí hrdinů“. 2 července 1894 se ve Vídni oženil s Louise Gebauer (*Smíchov, 31. července 1871), s níž měl syna Kurta Ottu (*Královo Pole, 5. července 1895), poručíka hulánského pluku č. 4. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 9. dubna 1916 povýšil císař František Josef I. vdovu a syna padlého generála, který v armádě nepřetržitě sloužil více jak třicet let, do šlechtického stavu. Listinou ze dne 1. července 1916 jim udělil predikát von Wołosianka a erb:

Ve stříbrnám štítě je zelený rovný klín se dvěma stříbrnými hvězdami pod sebou. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba se zeleno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je vynikající obrněná paže držící meč se zlatým jilcem a záštitou ovinutý zlatou vavřínovou větví.

 

Michal FIALA

NáhledPřílohaVelikost
Janiczek von Wołosianka 1916Janiczek von Wołosianka 1916148.27 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře