Archivováno NK ČR

Hortenau (Cohn z Hortenau)

MUDr. Julius Cohn (*1869) pocházel z židovské rodiny, která konvertovala ke katolictví. Narodil se jako syn vojenského vrchního účetního rady I. třídy mimo službu Leona Cohna, vystudoval lékařství na vídeňské univerzitě a roku 1897 se usadil v Opatii, proslulém lázeňském středisku na Istrii. Byl vyhledávaným lékařem a zasloužil se o pozvednutí zdejších lázní i celé rakouské Riviery. Při příležitosti šedesátého výročí nástupu své vlády mu František Josef I. roku 1908 udělil titul císařského rady.
Roku 1902 se Cohn oženil s někdejší milenkou arcivévody Otty (1865-1906), baletkou Marií Schleinzerovou, se kterou měl jednoho syna. Z předchozího vztahu s arcivévodou ale Marie měla ještě dvě děti, Alfreda a Hildegardu Adamovy, které pod dohledem vychovatelky Karlotty hraběnky Boos-Waldeckové vyrůstaly v Cohnově rodině. Pro vzestup rodiny byla existence těchto dětí zásadní.
Roku 1911 totiž požádala hraběnka Boos-Waldecková císaře o upravení společenského postavení obou Ottových dětí. Uvedla přitom, že povýšení není možné maskovat nobilitací dr. Cohna, po které by Afreda a Hildegardu adoptoval, protože podle rakouských zákonů nesměl mít adoptivní otec manželské děti, které Cohn má. Zdůraznila také, že by nebylo žádoucí měnit příjmení obou dětí z Adam na Cohn, a proto by mělo dojít k nejen k nobilitaci všech – jak Cohna, tak obou dětí. Všem měl být ale udělen stejný predikát. Tento krok měl umožnit, aby jak Cohn s manželkou, tak i Alfred a Hildegarda s císařským souhlasem svá příjmení odložili a nadále používali jen shodného přídomku, který by vytvořil vnější dojem jednotné rodiny.
František Josef s tímto plánem souhlasil, protože vyžádaná nobilitace Julia Cohna měla ještě další účel. Zatímco jeho povýšení, ke kterému došlo 24. října 1911, bylo předpisově oznámeno v listu Wiener Zeitung, nobilitace obou sourozenců z téhož dne proběhla utajeně s přísným zákazem cokoli o ní bližšího tisku sdělovat. 16. listopadu 1911 Julius von Cohn s manželkou Marií požádali za sebe i Mariiny děti Alfreda a Hildegardu o udělení čestného titulu šlechtic a predikátu Hohenau, Hortenau nebo Hoheneich, ze kterých úředníci schválili prostřední. Listinou z 27. listopadu 1911 získal Julius predikát Cohn šlechtic z Hortenau (Cohn Edler von Hortenau) a erb, který byl totožný se znakem jeho nevlastních dětí:
Stříbrno-červeně dělený štít, v jehož horním poli jsou tři červené hvězdy (1:2). Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou dvě zavřená orlí křídla: pravé dělené červeno-stříbně, levé stříbrno-červeně
Na základě další žádosti pak bylo 25. května 1912 pak bylo Juliu Cohnovi a Alfredovi a Hildegardě Adamovým povoleno odložit dosavadní příjmení a psát se jen jako šlechtic z Hortenau (Edler von Hortenau).
 
 
Županič, Jan, Nová šlechta Rakouského císařství, Praha 2006.

NáhledPřílohaVelikost
šlechtic z Hortenaušlechtic z Hortenau115.58 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře