Archivováno NK ČR

Herz

Druhá polovina 18. století pro další vývoj šlechty podunajské monarchie zásadní zlom. Nad příslušnost ke konfesi postupně začaly nabývat vrchu zásluhy prokázané státu, které monarcha oceňoval šlechtickými tituly tím častěji, čím výrazněji podobnou pomoc potřeboval. To platilo zejména pro císaře Františka II. (I.), na jehož nákladné války s Francií výrazně přispívaly bankovní domy židovských vlastníků či konvertitů.
 
To byl i případ Salomona Herze (1743-1825), který se svými příbuznými Nathanem Adamem Arnsteinerem (1749-1838) a Bernhardem Eskelesem (1753-1839) založil velkoobchodnickou firmu, jež se během koaličních válek stala jedním z hlavních dodavatelů císařské armády. Za tyto zásluhy povýšil císař František II. dne 6. listopadu 1797 všechny tři společníky současně do šlechtického stavu. Salomon Herz následně listinou získal čestným titul šlechtic (Edler von) a erb:  
 
Zlato-modře polcený štít. V pravém poli je rostoucí černá orlice s červeným jazykem, v levém dvě zlatá kosmá břevna, mezi kterými se vidí tři zlatá kosmo postavená srdce. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s černo-zlatými a modro-zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí černá orlice s červeným jazykem.
 
Herz záhy z firmy odešel a osamostatnil se. Zbylí společníci založili bankovní dům Arnstein & Eskeles, který existoval déle než půlstoletí. Salomonovi synové se dali v letech 1802 a 1819 pokřtít. Další generace se věnovala zejména průmyslovému a bankovnímu podnikání. Na počátku 60. let 19. století se Herzové usadili v Rumunsku. Adolf Johann byl generálním ředitelem Rumunské banky v Bukurešti a za své zásluhy získal 8. července 1869 řád Železné koruny III. třídy. Na jeho základě byl krátce nato, 10. února 1870, povýšen do rytířského stavu a byl mu polepšen erb:
 
Zlato-modře polcený štít. V pravém poli je rostoucí černá orlice s červeným jazykem, v levém dvě zlatá kosmá břevna, mezi kterými se vidí tři zlatá kosmo postavená srdce. Na štítě stojí dvě korunované turnajské přílby. Z pravé s černo-zlatými přikrývadly je rostoucí černá orlice s červeným jazykem, na levé s modro-zlatými přikrývadly dvě zavřená křídla – přední modré se zlatým srdcem, zadní zlaté. Pod štítem je modrá páska se zlatým heslem ESSE QUAM VIDERI.
 
Jeho syn rytíř Edmund Dionys žil v Bukurešti. Roku 1910 požádal císaře o legitimaci svého nemanželského syna Edmunda Otty Herze, kadeta jízdní dělostřelecké divize č. 2. František Josef jeho prosbě vyhověl v dubnu 1913. Další členové rodu žili počátkem 20. století v Prusku.  
 
JÄGER-SUNSTENAU, Hanns, Die geadelten Judenfamilien in vormärzlichen Wien, Dissertation zur Erlangung des Doktorgrades an der philosophischen Fakultät der Universität Wien, Wien 1950.
ŽUPANIČ, Jan. Židovská šlechta v předbřeznovém Rakousku. Časopis Národního muzea – řada historická, 2006, vol. 175, no. 3-4., s. 97-122.

NáhledPřílohaVelikost
Herz-von-1797.jpgHerz-von-1797.jpg126.1 KB
Herz-von-1870.jpgHerz-von-1870.jpg153.28 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře