Archivováno NK ČR

Gomperz (1879)

Jméno rodu Gomperzů je genitivním tvarem hebrejského jména Mordechai, které bylo poněmčeno na Emerich, resp. Gumprecht či Gomprecht. Rodina údajně pochází z Frankfurtu nad Mohanem. Okolo roku 1600 se jejich předkové připomínají v blízko sebe ležících městech Emmerich am Rhein a Nimwegen, kde užívali příjmení Emerich. Od počátku 18. století začali užívat přijmení Gomperz a přibližně o čtyři desítky let později přesídlili do habsburské monarchie. Josua Gomperz (1782-1857) se usadil v Brně. Stal se uznávaným obchodníkem a později ředitelem brněnské pobočky Rakouské národní banky. Byl také uznávanou osobností zdejší židovské obce a dlouhá léta působil jako předseda zdejší Židovské kulturní společnosti. Měl celkem osm dětí. Dvě dcery se provdaly do židovských novošlechtických rodin. Josefine (* kol. 1826) se provdala za Leopolda von Wertheimstein, Sophie (*1835) za Rudolfa sv. pána von Todesco. Ze tří synů byli dva (oba podnikatelé) povýšeni do rytířského stavu. Třetí, Theodor (*1832), byl profesorem filozofie a později se stal dvorním radou a doživotním členem panské sněmovny. S Elise, dcerou Heinricha rytíře Sichrowského, měl dva syny a dceru.
 
Druhorozený syn Josuy Gomperze, Julius Gomperz(1824-1909), byl textilním podnikatelem, majitelem bankovního domu Philipp Gomperz a od roku 1862 prezidentem brněnské obchodní a živnostenské komory. Ve druhé polovině 19. století získal na Moravě několik velkostatků (Hlubočany u Vyškova, Oslavany a Habrovany). Téměř padesát let pak vykonával úřad předsedy židovské obce v Brně a jeho podnikatelské a humanitární aktivity byly odměněny doživotním členstvím v panské sněmovně rakouské říšské rady. Svou činnost neomezil jen na podunajskou monarchii a stal se nositelem řady zahraničních řádů, např. francouzské Čestné legie či tureckého řádu Slávy. Kromě toho byl v Rakousku rytířem řádu Františka Josefa a nejvyšším rozhodnutím ze 7. dubna 1872 mu byl udělen i rakouský řád Železné koruny III. třídy, na jehož základě byl 24. května 1879 povýšen do rytířského stavu s predikátem rytíř Gomperz (Ritter von Gomperz) a byl mu udělen erb:  
Zlato-modře čtvrcený štít. V prvním a čtvrtém poli z dělící čáry vyrůstá černý orel s červeným jazykem, zobákem a drápy. Ve druhém poli se vidí stříbrný kůň ve skoku. Ve třetím poli je stříbrné břevno. Přes celé pole je položena železná kotva s příčným břevnem a závěsným kruhem provázená ve stříbrném poli dvěma přirozenými včelami (1:1). Na štítě stojí dvě korunované turnajské přílby. Na pravé s černo-zlatými přikrývadly jsou dvě zavřená křídla, přední černé, zadní zlaté, z levé s modro-stříbrnými přikrývadly vyskakuje stříbrný kůň.
 
Julius rytíř Gomperz se roku 1867 oženil s c. a k. komorní zpěvačkou Caroline Bettelheimovou, dcerou vídeňského burzovního agenta Abrahama Bettelheima, která po sňatku užívala jméno „Gomperz-Bettelheim“. Manželství ale zůstalo bezdětné a Julius většinu svého jmění – včetně velkostatků – odkázal synovi staršího bratra Maxe, Philippovi (1861-1948).
 

NáhledPřílohaVelikost
rytíř Gomperz (1879)rytíř Gomperz (1879)160.25 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře