Archivováno NK ČR

Frölich z Fanyonu

Arnold Fröhlich (1839-1924) se narodil v Prostějově jako potomek člena zdejší židovské obce. Jeho otec Jonas (1801-1883) zde vlastnil obchod s plátnem. S manželkou Fanny rozenou Eisenmannovou (1814-1898), původem z Velkého Meziřící, měl kromě Arnolda ještě čtyři děti, syna Stefana a tři dcery. Jedna z nich, Charlotte (1841-1925), se provdala za továrníka Wilhelma Stiassného (1834-1918), jehož syn Felix (1867-1938) byl roku 1911 povýšen do šlechtického stavu s predikátem „Stiassny šlechtic z Elzhaimu“.
 
Arnold pokračoval v otcově profesi, dal však svému podnikání širší rozměr a postupně se vypracoval mezi vlivné předlitavské průmyslníky. Byl vlastníkem velké tiskárny plátna a hedvábí a barvírny v Rannersdorfu u Vídně (Baumwoll- und Seidenwarendruckerei und Färberei in Rannersdorf), jejíž specialitou byly potištěné vlněné a polohedvábné tkaniny Cachenez a Shawls. Na počátku 20. století v jeho firmě pracovalo téměř 400 dělníků a její produkty byly exportovány do Německa, Itálie, Portugalska, na Balkán, do Indonézie, Afriky a Severní Ameriky.
 
Podrobnosti o životě Arnolda Fröhlich bohužel chybí. Za svou podnikatelskou činnost byl odměněn titulem císařského rady a medailí císaře Františka Josefa s heslem Signum laudis. Jeho obchodní aktivity ocenili i zahraniční monarchové a Fröhlich tak byl rytířem španělského řádu Isabelly Katolické, důstojníkem srbského řádu Takovo a nositelem bavorské Ludvíkovy medaile. Nepochybně se také podílel na humanitární činnosti a to pravděpodobně finančními dary. Z tohoto důvodu jej totiž císař František Josef I. nejvyšším rozhodnutím z 19. března 1914 povýšil do šlechtického stavu s prominutím taxy. Tato skutečnost byla následně dolnorakouským místodržitelstvem ve Vídni oznámena Fröhlichovi, který požádal c. k. ministerstvo vnitra o zhotovení listiny, povolení užívat čestný titul „šlechtic“ a predikát Fanyon, Frölichsfeld nebo Ranndorf.
 
Listina byla (po drobné úpravě navrhovaného znaku) vydána s datem 4. května 1914 a Arnold jejím prostřednictvím získal predikát Frölich šlechtic z Fanyonu (Frölich Edler von Fanyon) a erb:
 
V modrém štítě zlatý lev s červeným jazykem – vše přeloženo stříbrným břevnem, ve kterém se vidí tři včely přirozené barvy vedle sebe. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s modro-zlatými přikrývadly. Klenotem je pelikán krmící vlastní krví své mladé. Pod štítem je zlatá páska s černým heslem IN PFLICHTEN TREU.
 
Arnold Frölich šlechtic z Fanyonu byl od roku 1884 ženatý s Johannou Goldschmidtovou (1860-1935) z Brna. Žili ve Vídni, kde jim patřil výstavný činžovní dům ve Frankgasse 1 v sousedství Votivního kostela. Po rozpadu monarchie žili v Rakousku a po zrušení šlechtických titulů roku 1919 užívali jméno Fröhlich-Fanyon. Oba jsou pohřbeni na vídeňském Ústředním hrbitově.

NáhledPřílohaVelikost
Fröhlich šlechtic z FanyonuFröhlich šlechtic z Fanyonu165.59 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře